Reprodukce z knizy The Book of Sun-dials vydané roku 1900
Reprodukce z knizy The Book of Sun-dials vydané roku 1900
V období Říše římské byly přenosné sluneční hodiny nazývané viatoria pensilia, název je odvozen od jejich závěsného mechanismu. Tato skupina čítá nepřeberné množství variant, lišících se od sebe nejen tvarem a provedením, ale i způsobem, jakým bylo měření času prováděno. Některé typy byly již Vitruviem ( De Architectura, Book IX, ch. 8) zařazeny do skupiny pros pan clima, to znamená hodiny uzpůsobené pro použití ve všech zeměpisných délkách.
Jedny velice zajímavé hodiny z této skupiny, na svoji dobu velice zajímavě a pokrokově řešené, byly objeveny v Tusculum (bývalý chrám asi 25 km od Říma) v roce 1741. Nález ale nebyl kompletní a navíc byl ve velmi špatném stavu. První popis těchto hodin pochází z téhož roku od G. Baldiniho (Saggi di Dissertazioni etct nell´ Accademia Etrusca di Cortona). Později se objevilo ještě několik popisů (G. H. Martini 1777, F. Woepke 1842), avšak první kompletní práce pochází až od Lewise Evanse v knize The Book of Sun-dials z roku 1900.
Následující popis se vztahuje na hodiny z kolekce L. Ewanse, které byly nalezeny ve velmi dobrém stavu nedaleko Bratislavy a nyní jsou součástí sbírek Museum of the History of Science, Oxford. Datovány jsou podle různých pramenů do období let 120 – 300 n.l.
 |  |
Přední a zadní strana podle fotografií ze stránek Muzea historie vědy v Oxfordu
Celý instrument je zhotoven z bronzu a je složen ze čtyř dílů. Největší částí je disk o tloušťce asi 3 mm a o průměru 60.5 mm s vyrytými názvy třiceti měst včetně zeměpisné délky na jeho zadní části. Údaje jsou psané latinkou a římskými číslicemi ( od EGYPT XXX po BRIT LV). V horní části disku je očko na zavěšení. Na obvodu přední strany disku v horním pravém kvadrantu je úhlová stupnice pro zeměpisnou šířku v rozsahu 30° až 60° po 10° označená rovněž římskými číslicemi XXX a LX.
V přední části disku je otočně kolem středu vsazen kotouček, na kterém je ryskou vyznačen rovník. Po pravé a levé straně se nachází deklinační stupnice pro polohu Slunce nad a pod rovníkem v rozsahu 23.5°. Levá část stupnice je označena daty zimního slunovratu VIIIKIAN ( 8 dní před 1.lednem odpovídá 25. prosinci dle juliánského kalendáře) a letního slunovratu VIIIKIVL ( 8 dní před 1. červencem - 24 červen jul. kal.).
Na kotoučku se nachází ještě jedna značka umístěná na rysce kolmé k rovníku. Tato značka slouží k natočení kotoučku dle zeměpisné šířky.
Zpočátku byl den rozdělen na čtyři etapy, teprve později bylo přijato dělení na dvanáct hodin. V době Ciceronově byla už i noc rozdělena na dvanáct hodin. Hodiny se u Římanů označovaly řadovými číslovkami: místo "jedna hodina" se říkalo "první hodina" (hora prima). Délka hodiny se měnila během roku v závislosti na délce dne – nerovnoměrné hodiny horae unequale. Jak vyplývá z tabulky, pro Římany byla maximální odchylka 1 hodiny, což byla na tehdejší dobu vysoká přesnost.
Následující tabulka ukazuje porovnání plynutí temporálních hodin v Praze a v Římě.
| místo | 15:00 vd / 50:00 sš | 12:29 vd / 41:54 sš | ||
| datum | 21.VI | 21.XII | 21.VI | 21.XII |
| hodina | začátek | začátek | začátek | začátek |
| 0 | 3:57 | 8:03 | 4:40 | 7:39 |
| 1 | 5:18 | 8:42 | 5:55 | 8:24 |
| 2 | 6:38 | 9:21 | 7:11 | 9:09 |
| 3 | 7:59 | 10:00 | 8:26 | 9:54 |
| 4 | 9:20 | 10:40 | 9:41 | 10:39 |
| 5 | 10:41 | 11:19 | 10:56 | 11:23 |
| 6 | 12:02 | 11:58 | 12:12 | 12:08 |
| 7 | 13:23 | 12:36 | 13:27 | 12:53 |
| 8 | 14:43 | 13:16 | 14:42 | 13:37 |
| 9 | 16:04 | 13:56 | 15:58 | 14:22 |
| 10 | 17:25 | 14:35 | 17:13 | 15:07 |
| 11 | 18:46 | 15:14 | 18:28 | 15:52 |
| 12 | 20:06 | 15:53 | 19:43 | 16:37 |
| délka | 1:21 | 0:39 | 1:15 | 0:45 |
Délka temporální hodiny je jedna dvanáctina světlé části dne. Její délka je proto odvislá od celkové délky světlé části dne, která se v průběhu roku mění. První hodina začíná východem slunce. Poledne vrcholí koncem šesté hodiny. Dvanáctá hodina končí západem slunce.
Spodní oblouk reprezentuje pohyb Slunce nad obzorem v době zimního slunovratu, kdy je délka jedné hodiny nejkratší. Prostřední oblouk patří dráze Slunce ve dnech rovnodennosti, kdy jsou délky denních i nočních hodin stejné. Horní oblouk značí pohyb Slunce nad obzorem v době letního slunovratu, kdy je Slunce nejvýše nad obzorem, denní hodina je nejdelší a noční nejkratší.