Kapitola 1.
16. srpna 1957 bylo započato s výkopy základu lidové hvězdárny v Plzni.
3.10.1958 přišlo i přes četné protesty pracovníků hvězdárny a široké veřejnosti se rozhodnutí o zastavení stavby. Důvodem bylo
zahájení těžby v kamenolomu komorovými odstřely, kdy stačí jeden odpal k tomu aby byly prostory hvězdárny neobyvatelné.
Na hvězdárně bylo odpracováno na 25 000 brigádnických hodin a proinvestováno 400 000 korun.
Kapitola 2.
Plzeňské planetárium získalo prostory v bývalé školní kapli, ve škole “ nad Hamburkem” v nádražní ulici č. 7.
Volba tohoto místa nebyla zrovna moc šťastná, neboť se jednalo o místnost o půdorysu 20 x 12 m a vysokou 11 m, bez příslušenství a s
přístupem přes celou školní budovu. Navíc byla tato místnost nedostatečně vytápěná.
Přes mnohé, nejen materiální potíže se nakonec podařilo planetárium dne 11.6.1958 slavnostně otevřít.
Činnost planetária byla ukončena na jaře 1997 jeho vystěhováním.
Kapitola 3.
V současné době Plzeň hvězdárnu ani planetárium neprovozuje, existuje pouze společnost Hvězdárna a Planetárium Plzeň, která sídlí
v menším objektu na ulici U Dráhy 11. Provoz v těchto podmínkách je značně omezen. V provizorních podmínkách jsou pracovny personálu,
dílny a učebna pro 25 lidí.
I za těchto složitých podmínek jsou pořádané přednášky a pozorování, ke kterým slouží přenosné dalekohledy MAEDE 305/3050 a 203/2000
(Schmidt Cassegrain) s azimutální montáži s elektrickým pohonem a s automatickám nastevením na pozorovaný objekt.
Původní planetárium ZKP-2 je uloženo v bednách a čeká na přízeň osudu.
| 
