V roce 1926 byl v městské radě přednesen návrh na postavení planetária
na Petříně, které by sloužilo jako atrakce. Proti tomuto povrchnímu
a nepromyšlenému návrhu podala astronomická společnost protest a
současně předložila vypracovaný návrh na zbudování lidové hvězdárny.
Tento návrh byl kladně přijat jak kulturní komisí, tak i městským
zastupitelstvem. Obec se zavázala k postavení budovy, kdežto astronomická
společnost měla zajistit vnitřní vybavení a vedení hvězdárny.
Místo ke stavbě hvězdárny bylo vybráno na Petříně za Hladovou zdí, kde
původně stál starý domek.
Vybavení hvězdárny si vyžádalo značných finančních prostředků, zejména na
zakoupení velkého Zeissova astrografu z pozůstalosti vídeňského
hvězdáře Königa za 110 000 korun.
Dne 24.6.1928 po mnoha strastech a po překonání spousty překážek došlo
k slavnostnímu otevření první části Štefánikovy lidové hvězdárny
na Petříně.
Díky vysoké návštěvnosti a vzrůstajícímu zájmu o astronomii pokračovala
stavba druhé části hvězdárny již bez větších potíží. Po dokončení
stavby na jaře roku 1930 se petřínská hvězdárna pyšnila hned třemi
kopulemi, oproti plánované jediné, a zařadila se k nejlépe vybaveným
lidově osvětovým zařízením své doby.
Na samém začátku okupace byla pod podlahami hvězdárny ukryta
značná část československého vojenského archívu. I přes to, že zde
bylo stanoviště nacistické protiletecké hlídky, zasedal v její bezprostřední
blízkostí, v bytě manželů Kadavých, revoluční výbor Astronomické
společnosti za vedení L. Landové-Štychové, Vlčka a Čackého.
Na konci války byla hvězdárna značně poškozena bombardováním. Nejvíce
poškozeny byly střední kopule a knihovna, kde přišla nazmar spousta
vzácných knih. Za vydatné pomoci ministra Kopeckého a primátora
Vacka byly škody velice rychle napraveny.
Původní rozsah si budova zachovala až do rozsáhlé dostavby a rekonstrukce
v letech 1971-1976, díky kterým se prostory hvězdárny zvětšily asi
dvakrát. Opětovně byla hvězdárna otevřena 10.9.1976.
Nejvýhodnější přístup na hvězdárnu je lanovkou ze stanice Újezd ( nedaleko od
tramvaje) na stanici Petřín, která se nachází asi 100 metrů od vlastní
hvězdárny.
Vybavení hvězdárny odpovídá jejímu účelu a vychází z požadavků, že
pro popularizaci astronomie ve 20. století má být využíváno moderních
a esteticky působících přístrojů a zařízení.
I přes to, že hlavní činností byla a je činnost popularizační a kulturně
výchovná, nezůstává odborná činnost stranou. Od 50. let je tradičně
pěstována pozorovatelská činnost v oboru proměnných hvězd, meteorů
a planet. Hvězdárna je tak jednou z nejaktivnějších pozorovatelen
zákrytů hvězd Měsícem. |
