V lonskem roce ztratila ceska i slovenska astronomie radu svych vyznamnych predstavitelu: Zdenka Kopala (zakrytove dvojhvezdy, vyzkum Mesice, numericka matematika), Jana Stohla (meteoricke roje, stelarni statistika), Zdenka Kvize (meziplanetarni hmota, promenne hvezdy), Vladimira Padeveta (meziplanetarni hmota, kosmogonie slunecni soustavy) a Jaromira Sirokeho (vyucovani astronomie). V Nemecku zemreli K. Walter (zakrytove dvojhvezdy) a A. Weigert (vyvoj tesnych dvojhvezd), v Kanade H. S. Hoggova (kulove hvezdokupy) a v Australii A. E. Ringwood (stavba a vznik Mesice, kosmogonie slunecni soustavy).
Mezi astronomy, odmenenymi prestiznimi cenami, zaujimaji loni prvni misto Americane Joseph Taylor a Russell Hulse, kteri obdrzeli Nobelovu cenu za fyziku za objev prvniho binarniho pulsaru PSR 1913+16 v r. 1974 a nasledny neprimy dukaz existence gravitacniho vyzarovani z tohoto kompaktniho systemu v r. 1978. Britsky astrofyzik a soucasny predseda britske Kralovske astronomicke spolecnosti prof. Martin J. Rees dostal jako darek k padesatinam prestizni medaili C.. Bruceove Pacificke astronomicke spolecnosti. Britska Kralovska astronomicka spolecnost udelila zlate medaile D. Lyndenovi-Bellovi (vyzkum hrouceni hvezdnych soustav, jader galaxii a kvasaru a dynamiky mistni soustavy) a L. Mestelovi (fyzika bilych trpasliku, magnetosfera pulsaru, akrecni disky). Ceny Americke astronomicke spolecnosti obdrzeli mimo jine J. Peebles (nukleogeneze v ranem vesmiru, puvod reliktniho zareni, objev skryte hmoty v halech galaxii), J. Mather (konstrukce druzice COBE), R. Dicke (experimentalni astrofyzika) a C. Sagan (popularizace vedy). R. Giaconni dostal pri svem odchodu z funkce nejvyssi oceneni NASA - medaili za sluzbu verejnosti. Jeho nastupcem ve funkci reditele Ustavu pro kosmicky teleskop v Baltimore se stal R. Williams, dosavadni sef observatore CTIO v Chile. Vedeckou reditelkou NASA se stala F. Cordovova.
O popularite teoretickeho fyzika S. Hawkinga svedci nebyvaly naval na jeho popularne-vedecke prednasce v kanadskem Edmontonu, kde si ho prislo poslechnout 3 000 posluchacu. Mezi objeviteli komet je suverenne nejpopularnejsi Carolyn Shoemakerova, ktera vystudovala dejepis, politologii a anglickou literaturu, ale pod vlivem sveho manzela planetologa E. Shoemakera zacala na Mt. Palomaru v r. 1980 hledat komety na snimcich ze Schmidtovy komory. Do kvetna 1993 tak objevila ve stereomikroskopu jiz 30 komet a je na nejlepsi ceste prekonat historicky rekord J.-L. Ponse z XIX. stol., ktery nalezl 37 komet. Jeji spolupracovnik Kanadan D. Levy obdrzel za svych 18 objevenych komet cenu Pacificke astronomicke spolecnosti, urcenou pro astronomy-amatery. V historicke tabulce je nyni Levy na 4. miste za Brooksem a pred E. Barnardem a W. Bradfieldem. Dale nasleduje Swift a na 8. miste je A. Mrkos se 13 objevy.
Jak znamo, v rijnu 1992 byl prohlasenim papeze Jana Pavla II a z iniciativy francouzskeho Paula kardinala Pouparda rehabilitovan italsky prirodovedec Galileo Galilei. Stalo se tak bezmala 360 let po neslavne proslulem procesu, ktery vsak mel jiny podtext, nez se mu v siroke verejnosti priklada. Jak uvadi znamy americky historik astronomie O. Gingerich, nebyl tehdy Galileo odsouzen pro kacirstvi, nybrz pro neposlusnost. Ve skutecnosti nemel tehdy Galileo pozadovany dukaz, ze se Zeme pohybuje kolem Slunce. Dukazy, ktere uvadel, nebyly spravne. O spravny dukaz se zaslouzili az J. Bradley koncem 18. stoleti, kdyz objevil aberaci svetla hvezd a definitivni dukaz prinesl az objev hvezdnych paralax koncem tricatych let XIX. stol.
Galilea by zajiste potesilo, ze jiz pres sto roku funguje Vatikanska observator, nejprve v Rime, dale od r. 1935 v letnim sidle papezu v Castel Gandolfo, a od r. 1981 tez v Arizone. V r. 1976 byla reorganizovana Pontifikalni akademie ved, ktera ma v soucasne dobe 80 clenu z celeho sveta, a jejimz prezidentem byl nedavno jmenovan italsky casticovy fyzik Nicola Cabibbo.
Ponekud kousavy P. Robertson si vsiml, ze pri vzniku vesmiru to Buh zlomyslne usporadal tak, ze nejzajimavejsi partie Galaxie umistil na jizni polokouli, kdezto vsechny astronomy usadil na polokouli severni. Snad prave proto pronikli italsti astronomove nedavno do Antarktidy, kde na zakladne Terra Nova Bay na 74,4O jizni sirky zridili koncem r. 1990 observator pro infracervenou a submilimetrovou astronomii se svetelnymi zrcadly o prumeru 1,5 a 2,6 m. Vyhodou stanice je moznost nepretrziteho pozorovani objektu na jih od -35O deklinace.
Pro Evropskou jizni observator (ESO) v Chile skoncila tricetileta idyla, kdyz vyprsela puvodni smlouva s chilskou vladou, kterou dnesni chilske vedeni povazuje za diskriminacni. V nove smlouve Chilane pozaduji radu uprav, zejmena poskytovani technickych a vzdelavacich sluzeb, vyssi platy pro chilske zamestnance ESO a zejmena zaruceny podil na pozorovani. Vypada to tak, ze na budoucim obrim teleskopu VLT bude mit Chile 5% podilu na pozorovacim casu, a na teleskopech v La Silla dokonce 10%. To jsou znacne ustupky, kdyz uvazime, ze v soucasne dobe prevysuji pozadavky na pozorovaci cas trojnasobne kapacitu teleskopu observatore. Mezitim usporadalo ESO v Evrope narodni kola souteze pro mladez na tema "Pozorovaci noc u teleskopu VLT", a vitezove byli pozvani jednak do Garchingu a jednak primo do Chile.
Francouzi chteji ziskat prostredky pro financovani vystavby VLT v Chile tim, ze postupne zrusi vyznamne observatore na francouzskem uzemi - temer sokujici zprava rika, ze v r. 1998 bude uzavrena proslula vysokohorska observator ve francouzskych Pyrenejich Pic du Midi, a nasledovat budou observatore v Nancy, Haute Provence a na Azurovem pobrezi!
Predni svetovy vedecky casopis Icarus, urceny vyzkumum ve slunecni soustave a zalozeny Z. Kopalem a A. Wilsonem v r. 1962, oslavil koncem r. 1992 male jubileum, kdyz vysel jiz 100. svazek teto prestizni publikace. O rozkvetu astronomie neprimo svedci i fakt, ze nejvyznamnejsi americky astronomicky casopis The Astrophysical Journal redigoval pred triceti lety S. Chandrasekhar se tremi spolupracovniky, kdezto dnes ma sefredaktor H. Abt k ruce 22 stalych zamestnancu a na zpracovani rukopisu musi jeste najimat externisty. Rozsah tohoto casopisu roste v prumeru o plnych 5% rocne.
H. Abt srovnal zastoupeni ruznych vedeckych zanru ve trech hlavnich americkych astronomickych casopisech po dekadach od r. 1962 do r. 1992. Pomer ctyr hlavnich zanru (nova pozorovani, prehodnocovani publikovanych udaju, teorie, laboratorni data a pristroje) se v celem obdobi nezmenil a cini 57:12:28:4. Jestlize vsak v r. 1962 bylo 79% praci zalozeno na vysledcich opticke a 20% praci na vysledcich radiove astronomie, je dnes toto rozcleneni slozitejsi. Podil opticke astronomie klesl na 46%, radioastronomie si svuj podil zachovala, a zato vyrazne vzrostlo zastoupeni infracervene astronomie na plnych 15% a rentgenove astronomie na 9%. Nasleduje 6% pro ultrafialovou astronomii a 1% pro astronomii zareni gama. Prace, zalozene na udajich z vice spektralnich oboru, predstavuji 6%, pricemz nejcastejsimi kombinacemi jsou data z optickeho a infracerveneho oboru a z radioveho a optickeho oboru.
Tyz autor hodnotil tez vykonnost 38 americkych astronomickych instituci podle poctu publikovanych vedeckych praci v dekadach 1952 az 1992. Pred ctyriceti lety vzniklo na vsech ustavech za rok jen 278 praci, kdezto v r. 1992 jiz 2305 publikaci. V soucasne dobe se na spicce drzi Astrofyzikalni centrum Harvardovy univerzity, nasledovane Goddardovym centrem pro kosmicke lety v Greenbeltu, Kalifornskym technickym ustavem v Pasadene a Ustavem pro kosmicky teleskop v Baltimore. Obecne jsou nejuspesnejsi ciste vyzkumne ustavy, jejich pracovnici nemaji pedagogicke nebo organizacni povinnosti. Jak autor uvadi, nachazelo se teziste americke astronomie v r. 1952 v zapadni casti statu Kansas a do r. 1992 se posunulo vychodnim smerem do jihozapadni casti statu Missouri prumernou rychlosti 0,4 mm/s.
Jak patrno, nechybi dlouholetemu sefredaktorovi casopisu The Astrophysical Journal smysl pro humor. Ten rovnez nepostradali pracovnici znameho ustavu MIT, kdyz loni v rijnu udelili IgNobelovu cenu za literaturu 972 spoluautorum vedecke prace v prestiznim lekarskem vedeckem casopise New England Journal of Medicine. Podle vypoctu IgNobelovy komise napsal kazdy ze spoluautoru do teto prace presne dve slova...
Do statistik astronomickych praci prispela rovnez V. Trimblova, ktera se zabyvala citacemi praci clenu Americke astronomicke spolecnosti za r. 1990. Prumerny rocni pocet citaci kolisa od 0,5 (!) do 908 citaci. Nejvice citaci mel teoreticky astrofyzik W. Press, za nimz nasledoval senior svetove astrofyziky S. Chandrasekhar (797 citaci) a kosmolog A. Sandage (679). Dalsimi v poradi byli C. Mooreova-Sitterlyova (651), G. de Vaucouleurs (566), I. Iben (415) a J. Bahcall (413). Nejvice citovany Evropan mel r. 1988 jen 229 citaci a evropsky prumer 16 citaci rocne je podstatne nizsi nez americky - 49 citaci do roka. Autorka prozrazuje recept na to, jak ziskat hodne citaci. Musite byt starsim muzem, zabyvajicim se co prevazne teorii a ovencenym prestiznimi cenami. Idealnim oborem zajmu vam budiz kosmologie, popripade astrofyzika vysokych energii.
Prof. Trimblova uverejnila pocatkem r. 1993 prehled o pokroku astrofyziky v r. 1992. Prehled zahrnuje prace, uverejnene pred koncem zari 1992 ve 21 vedoucich astronomickych casopisech na svete. Nejvice mne ovsem uzemnilo, ze autorka dodala rukopis clanku do redakce jiz 12. rijna 1992 (mne zabralo sepisovani letosniho prehledu presne pul roku - navzdory ustnim i pisemnym pohruzkam sefredaktora; ostatne nepoukazala taz prof. Trimblova na podstatne vyssi produktivitu prace americkych astronomu v porovnani s evropskymi?).
O tom, ze informacni exploze neni jen lidsky problem, svedci studie R. Treumanna, ktery se zabyval narustem informace ve vesmiru po velkem tresku. Podle autora byl informacni obsah ve vesmiru v Planckove case 10-44 s pouhych 7 bitu, avsak rostl tempem 1044 b/s diky inflacni fazi. Dnes, tj. 1017 s po velkem tresku, je vesmir primo nabit 10120 bity informace. Veskere vedomosti lidstva jsou ukryty v pouhych 24 milionech knih. Kdybychom dokazali zapsat kazdy bit takto marnotratne uchovavanych informaci prostrednictvim peti atomu, pak by k zaznamu veskereho lidskeho vedeni stacilo jedno zrnko prachu...
Nanestesti takovymi technickymi dovednostmi lidstvo nevladne. Presto je pokrok v zaznamu a zpracovani informaci temer pohadkovy. V r. 1969 zridilo americke ministerstvo obrany vojenskou informacni sit ARPANET, z niz se pozdeji odvodila otevrena civilni sit, vrcholici soucasnym celosvetovym systemem INTERNET. Pocatkem r. 1993 bylo na Internet napojeno asi 1,5 milionu pocitacu, z toho 400 000 v Evrope, a z toho 3 000 v Ceske republice. Odhaduje se, ze sit Internet pouziva asi 15 milionu uzivatelu ve 21 000 instituci. Internet umoznuje prenos datovych souboru, vymenu informaci systemem elektronicke posty, pristup do vzdalenych pocitacu a vstup do verejnych archivu, jichz je toho casu na 2 000. Prenosova rychlost se zvysila z 1,5 Mb/s na 43 Mb/s, ale ve vyhledu dosahne az 1 Gb/s. Zni to vse opravdu neuveritelne, kdyz uvazime, ze zmineneho roku 1969 byl vrzen na trh prvni 4-bitovy mikroprocesor jako vykrik hi-tech elektroniky!
Neni divu, ze se najdou snilci, ktere tento pokrok inspiruje k uvaham na prvni pohled zcela ztrestenym, jako je myslenka teleportace v podani T. Sudbera. Jelikoz je zrejme, ze kazdy objekt je ekvivalentni s informaci, potrebnou k jeho sestrojeni, lze vskutku uvazovat o teleportaci. To znamena, ze bychom objekt prenesli proste tak, ze preneseme informaci potrebnou k jeho sestrojeni. To zni velmi abstraktne, ale takovy pristroj uz bezne pouzivame - je to obycejny telefax. Problem vznika teprve tehdy, kdyz se pri prenosu "objektu" dostaneme na kvantovou uroven - pri prenosu informace o objektech mikrosveta narazime na prosluly Heisenberguv princip neurcitosti: "Nelze klonovat jedno kvantum" - pripominaji teoreticti fyzikove W. Wooters a W. Zurek. Autor se vsak domniva, ze tuto nesnaz lze obejit vyuzitim dvou pomocnych objektu pri prenosu informace o tretim - klicovem - objektu.
Zatimco teleportace vzrusuje v tuto chvili uzky okruh teoretiku, siroka verejnost patrne nedokaze vubec rozlisit, ktere spekulace patri do vedy, a ktere jsou jen libovolnym tlachanim. Svedci o tom deprimujici vysledky ankety M. de Robertse a P. Delaneyho, usporadane mezi 1 500 kanadskymi vysokoskolaky. Podle vysledku jejich setreni 45% studentu humanitnich oboru a 37% studentu prirodnich ved se domniva, ze astrologie je veda, a jeste vetsi procento studentu nedokaze odlisit astronomii od astrologie. Podobne Gallupuv ustav v USA zjistil, ze pres 50% mladych lidi veri astrologickym vestbam. Jde o nejvyssi popularitu astrologie od pocatku 17. stol., a tak se clovek pomalu prestava divit, ze se lide na celem svete odvraceji od vedy zpet k podobnym zhuverilostem. Pritom prece stale plati bonmot americkeho filmoveho magnata S. Goldwyna: "Predvidani je neobycejne obtizne - zvlaste pak, jde-li o budoucnost".
Americti astronomicti vtipalkove se presto o takovou
prognozu pokusili, a to na plnych dvacet let dopredu. Hle, co
nas tedy ceka a nemine v r. 2013:
1. Parabolicke anteny obri anteny VLA v Socorro v Novem Mexiku
budou pokracovat v tradici, zahajene radioteleskopy
v Green Bank a Hat Creek, a hromadne se zhrouti v prubehu
nataceni LXXIV. dilu televizniho serialu "Star Trek".
2. Kosmicka stanice ALPHA se srazi se satelitem, urcenym pro
retranslaci videoher, prenasenych do kabin automobilu, uvizlych
v dopravnich zacpach, a
3. trosky obou druzic se zriti na obri supravodivy
supersrazkovac castic v Texasu, jehoz dostavbu za 100 miliard
dolaru Kongres konecne povolil, a to behem slavnostniho uvedeni
urychlovace do chodu.