J. Kasting aj. se pokusili odhadnout vyskyt a rozsah oblasti, prihodnych pro rozvoj zivota v okoli hvezd (tzv. ekosfer). Jak znamo, jde fakticky o mezikouli, jejichz vnitrni hranici urcuje fotolyza vody pusobenim zareni materske hvezdy, zatimco vnejsi hranice je dana bodem mrazu vody. Sirka mezikouli je primo umerna hmotnosti zivotodarne planety a parcialnimu tlaku dusiku v atmosfere planety. Pro slunecni soustavu a planetu o hmotnosti Zeme cini soucasne hranice ekosfery 0,95 a 1,37 AU. Jelikoz vzdalenosti planet od Slunce se behem veku nemeni, kdezto zarivy vykon Slunce prece jen roste (viz kapitola 3 tohoto prehledu), jsou historicke hranice ekosfery uzsi - totiz mezi 0,95 a 1,15 AU.
Hvezdy spektralni tridy G jsou idealnimi materskymi hvezdami pro dostatecne siroke a trvanlive ekosfery, ale v zasade lze s ekosferami pocitat i u hvezd spektralni tridy F, ktere pobyvaji na hlavni posloupnosti dele nez 2 miliardy let - tyto ekosfery prirozene zacinaji dale od materske hvezdy, ale jejich objem je zato nejvetsi. Naopak pro hvezdy trid K a M zacinaji ekosfery blize k materske hvezde a jejich objem je pomerne maly. Navic se zde patrne dost casto stava, ze rotace planety je zabrzdena slapy materske hvezdy natolik, ze se synchronizuje s obeznou dobou, coz je pro existenci zivota krajne nepriznive.
R. Teske uvadi, ze Zeme je specifickou planetou diky tomu, ze zde probihaji geologicke procesy, smerujici k vyrazne koncentraci kovu. Pokud existuji mimozemske civilizace, patrne takove stesti nemely a nasledkem toho zapoli s nedostatkem kovu, coz pry dokonce znemoznuje, aby vysilaly do kosmickeho prostoru pruzkumne sondy! C. Sagan aj. se na prikladu pruletu kosmicke sondy Galileo v blizkosti Zeme dne 8. prosince 1990 pokusili stanovit kriteria, jez by prozradila pritomnost zivota na planete. K temto kriteriim udajne patri nalezeni absorpcnich car kysliku v cervenem oboru spektra, objeveni metanu v termodynamicke nerovnovaze, prukaz pritomnosti tekute vody a ovsem radiove vysilani inteligentnich bytosti. Za techto podminek by sonda Galileo bez problemu zjistila, ze na Zemi zivot opravdu je.
Podstatne slozitejsi je to ovsem s hledanim zivota
jinde ve vesmiru, zcela ve smyslu nekdejsiho Sklovskeho vyroku:
" Kdyz dychtive cekas na sveho pritele, nesmis povazovat
tlukot vlastniho srdce za dusot kopyt jeho kone". Zatimco siroka
verejnost s pozoruhodnou duverivosti hlta povidacky rozlicnych
hesemannu (a take domacich samanu) o castych navstevach
mimozemstanu na Zemi, paradoxne klesa zajem o seriozni
programy hledani mimozemskych civilizaci (programy SETI).