EVERGREEN KŇUBOL SONGS
KŇUBOL = KŇUČÍCÍ BOLID
BOLID = METEOR JASNĚJŠÍ VENUŠE
V srpnu 1956 konala se na Hlavačkách nad Rožnovem p. Radh.
v Beskydech I. celostátní meteorická expedice EXPERBES s cílem pozorovat
meteorický roj Perseid - odtud i ta zkratka. Tuto akci organizovali
meteorická sekce Lidové hvězdárny v Brně (Zdeněk Kvíz, Luboš Kohoutek,
Jaromír Mikušek a JG) ve spolupráci s Lidovými hvězdárnami ve Valašském
Meziříčí (Josef Doleček) a v Plzni (Bohumil Maleček). Vznikla tak tradice
meteorických expedicí, jež pokračuje až do současné doby, samozřejmě již
s daleko mladšími borci (a borovicemi). Meteory se pozorovaly očima,
přičemž skupiny pozorovatelů byly rozmístěny buď na skládacích lehátkách
nebo na podsadách, propletených chvojí (tzv. Záhořovo lože) tak, aby
skupina rovnoměrně sledovala meteory po celé obloze očima. Údaje pak
hlásili nezávisle zapisovateli či zapisovatelce do speciálních protokolů.
Výsledky se pak zpracovávaly ručně (digitální kalkulačky ještě nebyly
vynalezeny) a byly publikovány zejména v mezinárodním astronomickém
časopise BAC = Bulletin of the Astronomical Institutes of Czechoslovakia.
I za špatného počasí museli být pozorovatelé v pohotovosti pro
případ vyjasnění, a tak vznikl spontánně nápad krátit si čekání zpěvem.
Luboš Kohoutek měl sebou tahací harmoniku a zprvu se zpívaly běžné
písničky od táboráku. Brzy nám to však nestačilo a začali jsme je
upravovat tak, aby odpovídaly náladě a zážitkům pozorovatelů. Také mne
v té době nesmírně iritovaly tupé texty tzv. populární hudby, i jal jsem
se je parodovat, v čemž mi vydatně pomáhal Jaromír Mikušek. Repertoár se
rozšiřoval a na podzimních expedicích v pozdějších letech, kde bylo počasí
mimořádně špatné, jsme dokonce dali dohromady celé dvě opery. Soubor
KŇUBOL, který to vše provozoval, se také vyvíjel - k jeho oporám patřili
od počátku Jana Kozlová-Mikušková, + Věra Šuralová, Jiří Kaňkovský
(Kapucínek), + Zdeněk Kunz (Maharadža), Jaromír Mikušek (Štísko) Bohuslav
Pavelka (Starý Slávek), Karel Pavlů (dirigent Akaděmik Šmit) a Jiří
Sedláček. Později se připojil famózní muzikant a rovněž textař Zdeněk
Mikulášek, jenž se velmi zasloužil o tvář obou oper.
J. G. Dřímal
Hymnus: Sežral svíčku, seděl potmě,
sežral svíčku, seděl sám
sežral svíčku, potmě seděl
sežral svíčku, seděl sám.
( Stěnka Razin )
Znělka (1956) náp. Olé, ó Gangaseiros
Olé, ó čučurinci, představit máme čest
pěveckou bandu Kňubolu, spolek primadon a hvězd.
Olé, ó čučurinci, Kňubol vyl o sto šest,
komu povolily nervy, musí příště více snést.
Olé, ó čučurinci, představit máme čest
pěveckou bandu Kňubolu, každý zpívá na svou pěst.
Olé, ó čučurinci, Kňubol vyl o sto šest,
komu z toho bylo nanic, toho vzkřísí Říše hvězd.
Ementál (1956)
1. Mám rád ementál, ten sýr co má díry,
neleze za zuby a nesmrdí z huby.
2. Žeru i žervé, ten sýr nervy nerve,
a když jsem v tísni, jím i rokfór s plísní.
R: Jenom v požírání sýrů
vede naše cesta vpřed,
posílíme tábor míru,
vybudujem lepší svět.
Rep.: 1+2
Héb báb rybab
Babsdyby gout, babsdyby džout, babsdyby gout, indy džout.
Tajs dželouvajs, tajs dželouvajs, estrado fugante,
sjuh?džajs. Héb báb rybab.
Každý mukl kujebák, chytá bolid za kejhák.
Čučurinec to je pán, ve stanu spí zamuchlán.
Do Valmezu každý běž, ať se dozvíš, kdo je Jež.
Ježi hlídaj lehátka, jako kvočna kuřátka.
Spletli jsme vám rohože, tvrdší lože Záhoře.
Kdo lehátka nosí v les, bude bitej víc než pes.
Kdo na hlídce chrní rád, nedostane napapat.
Zdeněk Kvíz je kamarád, borovičku mívá rád.
S parasolem Doleček vypadá jak hříbeček.
S Pragovkou do Bystřice jezdí šéf expedice.
Celý ten náš státeček přísně řídí Maleček.
Přání Evičce
Naše milá Evičko, neseme Ti kytku kvítek
od astronomických dítek, neseme Ti přáníčko.
Přejeme Ti štěstí moře, co Ti ještě máme přát ?
Zámek na skleněné hoře, aby Tě měl každý rád,
nebo aspoň pěknou vilu by v životě každý den
v Africe na břehu Nilu přivítal Tě úsměvem.
Slavnostní adresa - tohle není píseň, ale báseň kuchařkám na
Experbesu.
1. Pětiletý expedičník (gratulant ing. Poupátko)
Já, malé poupě, koukám se hloupě,
koukám, koukat nepřestanu, dokud něco nedostanu.
Snad se mi to povede - na ústřižek bé, cé, dé !
2. Patnáctiletý expedičník (gratulant Dřímal)
Byl červenec - psí expedice čas,
k obědu svolával klaksonu hlas.
I dal se celý tábor v cval
a ke kuchyni směřoval.
3. Padesátiletý stařec - expedičník ( Kapucínek )
Já som starý kmet, omrzel ma svet,
ale že svátek maj? Aničky, vzal som si nový tkaničky,
a pozvedám svůj destilát:
Štěstí, zdraví chci Annám přát.
Píseň naondulovaná (1956)
1. Kuchařky, andulky, vařej? nám brambůrky,
masíčko, mňam, mňam, mňam, pospěšme tam.
Rf.Ani nám to lidé nevěří, jak se tu večeří,
ani nám to lidé nevěří, jak se tu cpem.
2. V tomhletom vaření je naše spasení,
od rána k večeru, stále ž- papám.
3. Porád se ládujem, nic nepozorujem,
máme tu letní byt a blahobyt.
4. Zdá se že zakrátko, budu jak prasátko,
přibývám na váze, je mi blaze.
5. Za to vám děkujem, zdraví vám vinšujem,
ať nám po mnoho let závidí svět.
Jiné vhodné zpěvy:
Červená zahrádka, malovaný vrátka; Komu se nelení, tomu se zelení;
Koudelkovy losy velké výhry nosí; Jak si kdo ustele, tak si taky lehne;
Příšera; Usek si prsta; Život krátí cholesterol; Jedna, dvě, tři;
Na zeleném vršku; Olejáček; Urezal som sa krivákom; ó majn papá;
Růžový brýle;
Strahováček (1956)
U Strahova na Petříně je hvězdárna,
v létě peklo, v zimě hotová ledárna.
Kadavý je jako správce,
provádí tam demonstrace, to je vám legrace !
Holka modrooká (1956)
Holka moodrooká, v meteorech nemá soka,
holka modrooká, vidí jako sup.
Souhvězdí ohlásí kvantum, nesplete směr k radiantu,
holka modrooká hlásí jako blesk.
Holka modrooká, v meteorech nemá soka,
holka modrooká hlásí jako blesk.
Magnitudu určí v mžiku, potom stopu kvůli cviku,
holka modrooká ohlásila kus.
Husárek (1956)
Meteorář malý, binar rozklechtaný
[:pozorovat já nebudu, až mi dají nový:]
Kdyby bylo ještě, těch binarů dvěstě
[:stejně nám to není platný, neboť přišly deště.:]
Když navečer jsme pod hvězdami stáli
1. Když navečer jsme pod hvězdami stáli,
tu řekli jsme si, proč to nezkusit ?
Jít za vámi, jít za vámi a pokoušet váš srdcervoucí klid.
2. Když s námi jste tu trpělivost měli,
tu slibujem vám, nejen na pohled,
že jsme tady, že jsme tady, poprvé a taky naposled.
Rf. Teď přemýšlím tu on i já, jak ven z téhle šlamastyky,
vrátit se do ekliptiky - průšvih !
Tři sta jaloviček (1956)
[:Tři sta jaloviček, ani jeden býček,:]
[:jenom na motorce s vercajkem v aktovce jede šuhajíček.:]
angl.
[:Tajsik dželouvajsik, ejnaj džídn bajsik:]
[:džínoum nej moutorsí s vírsejkem v ektousí džídý sjúh?džejsik.:]
(doplněk na Kravinexu 1975):
Stádem jaloviček jede Mikl býček.
Ocáskem si mává, za nám kluše kráva
v tlamě se stativem.
Meteorická přednáška (1957) - náp. Voskovec a Werich:
Strašlivá píseň o Golemovi
Lektor:
1. Dovolte bych suše předpokládal,
meteor, že všichni znáte tu.
Ten šutr se po vesmíru plácal,
teď zakop o naši planetu.
V atmosféře dělej velký zmatky,
meteoři co tam lítají,
proto také o nich všechny plátky
o závod vědecky kecají.
2. Každý o nich tlustý knihy píše
a stará se tak o svou mináž.
Můj ty světe, hrůza na mě dýše,
on z toho vznik galimatyáš.
Ale tahle expedice naše,
jedinečná v celým vesmíru,
vytáhne ty meteoři z kaše
a do vědy udělá díru.
Oponent:
3. Chtěl bych jenom toho blázna vidět,
který těm astronomům věří
Vždyť se člověk musí věru stydět,
má-li žít mezi tutou sběří.
Pouhý bajky, to jsou vaše řeči,
který o vesmíru šíříte,
vás snad jenom amatérství léčí,
ale to vy to stejně nevíte.
4. Tak například tyhlencty otázky,
jak ti meteoři vznikají,
lidi, to je přímo román lásky,
co z toho lidi nadělají.
To prej se naštve kometa máti
a vybuchne si v příhodnej čas,
ty šutry počne vyhazovati,
který ji moc tahaj? za vocas.
Oba společně:
5. Z tyhle teorie plyne důkaz,
že astronom - ten je pro kočku.
Přečtěte si svůj občanský průkaz,
k večeři si kupte vánočku.
Ono je to sice hodně príma,
tak kecat a nepozorovat,
jenže tohle prachpitomý klíma
už nás začíná otravovat.
6. Akademikové, laureáti,
hvězdáři a také hvězdářky,
přerozmanitých věd kandidáti,
meteoráři a kuchařky,
tímhle naším nesouvislým řevem,
končíme svých canců veletok,
nakonec vám všem od srdce přejem
veselý meteorický rok.
Doleček (1957) náp. Kristýnka
1. Ve Valmezu v noci vedle silnice
spolek Ježů volá: Dolečku !
Chce se nám dnes pozorovat velice,
Dejte nám binary, Dolečku.
2. Souhvězdí už ovládáme pozpátku,
nebojte se, strejdo Dolečku,
dneska nikdo nebude spát v lehátku,
ani duchy hlásit, Dolečku.
3. Hvězdárna se koupá v svitu Měsíce,
v kanceláři dřímá Doleček,
vzpomíná na housera z expedice,
ze sna usmívá se Doleček.
4. Od Ostravy vietor veje černý mrak,
Ježi strachy kvílí: Dolečku !
Do kanclu se tiše vkradli ledasjak
a pak sborem křičí: Dolečku !
5. Probudil se Superjež a direktor,
kříž si protáh? strejda Doleček,
místo do křesla si sedl na sektor
a zahájil schůzi Doleček.
6. Ježi se řehtají, vzadu kdos? hýká,
do kolen se plácá Doleček.
Tak se zdá, že tady se čte kronika,
v hlavní roli ovšem Doleček.
7. Jsou hvězdárny, které mají všechno nej...
žádná z nich však nemá Dolečka,
Ježům závidět mohou i v USA
viskózního strejdu Dolečka.
Vývoj vesmíru, Země a člověka (1957) náp. Cestář
1. Před mnoha milióny let,
nebyl skoro žádnej svět
jenom támhle, někde v Bootu
skladoval Joviš hmotu.
2. Léto po létu míjelo
a hmotu strašně mrzelo,
že se má jen povalovat
začala si stěžovat.
3. Poslala stížnost do Prahy
na ministerstvo dopravy,
psala ať ji TU - 104
po vesmíru rozvíří.
4. Tenkrát jedný hodiny,
četl Joviš noviny
chtěl vědět, jak v Sazce dopad,
když mu zrak na stížnost pad.
5. Proto Joviš v tu ránu
v telefonním seznamu,
si vyhledal ten komunál,
co mu vesmír plánoval.
6. A zle se na něj rozkatil,
plán jim o hlavu omlátil
a povídá, vy poplety,
do zítřka chci planety.
7. Před mnoha milióny let
to byl strašně divnej svět,
všechny plány se plnily
vlaky na čas jezdily.
8. Hmota se počla vyvíjet
na lukách rozkvet první květ
a na kopci u Draholip
vznikal lidskej prototyp.
9. Tak se narodil pračlověk
a započal se lidskej věk,
zazpíval si: tum rum tum tá,
šutrem lovil mamuta.
10. V lese u Devíti skal
brontosaury pásával
a s královnou, s tou ze Sáby,
hrávával si vrhcáby.
11. Pak přišel do Čech praotec
vytáh svý lidi na kopec
a povídá: "Vy pohani,
tady máte bejvání !"
12. Ve dvacátém století,
na Měsíc se poletí,
zajedem si na letní byt,
na umělej satelit.
13. Kdo šetří, ten má za tři,
hej Slovani, jsme bratři,
už máme přec - jen tradici
všiváci jsme velicí.
Mt. BOO - Boogie (1957) náp. Na Bílé hoře, sedláček oře
(Na Kraví hoře)
1. Na Kraví hoře, KNV oře,
tvrdí po léta, že hvězdárna vzkvétá.
Hej, hop a hola, stavěl ji Šotola,
DrObůrka je tam šéf
2. Na tomhle kopci, ve dne i v noci, provoz je čilý,
když tam sektor kvílí.
Hej, hop a hola, kdo chce bejt mrtvola,
ať si tam strčí krk.
3. Noční dvojice místo nemaj? více,
děsnej je virvál skrz Šternberkův signál.
Hej, hop a hola, Talismánek volá:
Music of USA.
4. Ukrytý v dece, Kvíz něco vece,
parta se řehtá, až se binar klechtá.
Hej, hop a hola, ukažte mi vola,
jenž to myslí vážně.
5. Nad horou svítá, parta je zbitá,
řvát už neumí, tak čumí na UMi.
Hej, stop a hola, letěla potvora,
nebo snad to byl duch ?
6. Na Pik dy Midi koronu vidí
a v Novým Jorku maj? podlahy z korku.
Hej, hop a helí, přejem vám veselý
meteorický rok.
Hlavacky tango - náp. Plují lodi do Triany
Už jsme týden u Rožnova,
záplava je tu stanová
kdekdo se zde slušně chová,
jak se patří na vědce.
Počasí nám skvěle přálo,
slunko do nás mile pralo,
jen té vody bylo málo,
v nebi spravujou hydrant.
R--
S Kňubolem - jak zní to cize,
všimla si nás televize,
což to není přízrak krize,
když kvílíme v éteru ?
Rozkazy jsme taky psali,
na vojáčky jsme si hráli.
V tomhletom se překonali
Kája Kňubol s Fakirem.
R--
Jistě si myslíte všici,
že jsme hrozní podrazníci,
budeme zas hodní kluci,
jen co odsud vypadnem.
Děkujem panu šéfovi,
že na nás doma nepoví,
jak si člověk pověst lovil
pekelnýho muklíka.
R--
Byli jsme tu hrozně rádi,
teď na sklonku svýho mládí,
vzpomínky nás hezké hladí,
na letošní B - Komplex.
Za rok budem sloužit lidu,
to nám nepřidává klidu.
Věříme, že přes tu bídu
loučíme se jen na čas.
R:
Ach, nikdy se nevrátí,
blááááznivá expedice naše.
Dostali jsme se do kaše,
vypadá to na podraz.
Pitralon (1957) - náp. A já sám
1. Pitralon, Pitralon, utrom nočju Pitralonok,
Pitralon, Pitralon, utrom, nočju Pitralon.
Pitralon charoša vodka, Pitralon slovacka vodka,
Pitralon, Pitralon, utrom nočju Pitralon.
2. Tgymolin, Tgymolin, čistit zuby dvaatridsať,
Tgymolin, tgymolin, na zuby je Tgymolin.
Tgymolin moravska pašta, Tgymolin jest očeň bašta,
Tgymolin, Tgymolin, na zuby jesť Tgymolin.
3. Solvina, Solvina, k motocyklu Solvina,
Solvina, Solvina, k motocyklu Solvina.
Dněska znajut motoristy, so Solvinoj ruki čisty,
Solvina, Solvina, k motocyklu Solvina.
4. Gellada, Gellada, skvělo mělo Gellada,
Gellada, Gellada, skvělo mělo Gellada.
Špinavyje ruki myje, vyvaži se do Azie,
Gellada, Gellada, skvělo mělo Gellada.
5. Lavaton, Lavaton, na paprči Lavatonok,
Lavaton, Lavaton, na paprči Lavaton.
Špinavyje ruki myje, vyvaži se do Azie,
Lavaton, Lavaton, skvělo mělo Lavaton.
6. Sputniky, sputniky, vraščajutsa bez kliky,
sputniky, sputniky, vraščajutsa bez kliky.
Segnal s Laloj pokazali, čto sputniky bystri vali,
sputniky, sputniky, vraščajutsa bez kliky.
7. Metěor, metěor, at koměty metěorok,
metěor, metěor, at koměty metěor.
Metěor něbesnyj kameň, Cěplecha letajet na něm,
metěor, metěor, at koměty metěor.
8. Erupce, erupce, eto vspyšky zo solnyška,
erupce, erupce, eto vspyšky zo slnce.
Znajet každyj kromě Městka, čto ich zděs izučit Švěstka,
erupce, erupce, eto vspyšky zo slnce.
9. Zvězdočki, zvězdočki, pletou se jak vánočky,
zvězdočki, zvězdočki, pletou se jak vánočky.
Modely vám dodá znalec docent doktor Mirek Plavec,
zvězdočki, zvězdočki, pletou se jak vánočky.
10. Unie, Unie, hodně času upije,
Unie, Unie, hodně času upije.
Protože se toho nelek, sekretářem stal se Perek,
Unie, Unie, hodně času upije.
11. Tri časa, tri časa, zapípali u Ďasa,
tri časa, tri časa, zapípali u Ďasa.
Že to nět rabota mělka, pokažet grupa Šternberka,
tri časa, tri časa, zapípali u Ďasa.
BABY - MOON FOX - náp. Voskovec a Werich: Dřív než hřeb do dřeva
vlez?
1. Dřív při svitu Měsíce skladatelé, básníci,
opěvali dvojice tiše láskou nyjící.
opěvali, ty dvojice.
2. Teď je doba jinačí, básník marně naříká,
lidem Měsíc nestačí, vystřelili Sputnika.
Vystřelili, a on lítá.
3. Dole masy šílejí, pojišťují baráky,
čekaj? zkázu Pompejí, rozbíjejí spartaky.
Rozbíjejí, a mají recht.
4. Tence pípá družice a kol Země uhání,
rozhlasové stanice poslouchají pípání.
Poslouchají, a pípají.
5. Vzhůru hledí hvězdáři, balamutí prostý lid,
počty se jim nedaří, pro družice nemaj? cit.
Nebo tomu nerozumí.
6. Satelit se uculí, když vidí tlačenici
davů, které kupují parcely na Měsíci.
Na Měsíci, chtějí vilu.
7. Tam nahoře lítá pes, kynology jímá děs,
však ten pes co v sputnik vlez, nevydal už ani hles.
Nevydal už ani psí štěk.
8. Od Sputnika se čeká, že vyslal informace,
podle zprávy ČTK platí tam gravitace.
Co víc znají, to se tají.
(Na sééveru je Polárka).
Národní písně (1956 - 1973)
U státního dvora
traktorista orá,
Zetora třicítku má,
až pole doorá,
zadřou se mu kola,
sakramentská potvora. (1956)
Já jsem akademik, akademik, laureáta syn.
Já mám v Praze tři domy, chatu a dva tudory,
já jsem akademik, akademik, laureáta syn. (1956)
Když jsem k vám chodíval na bolidy, ach ouvej na bolidy.
Nejhezčí bývaly Geminidy, ach ouvej, Geminidy.
[:Ale teď mám dioptrie:], tak už mě včil na to neužije,
ach ouvej, neužije. (1956)
Já jsem malý meteorář, sotva binar nesu,
hodím si jej na stojánek a jdu k Experbesu.
Teče voda teče, do našeho stanu,
vyplavuje škvory, suším se na lanu.
Když jsem já šel tou plzeňskou branou,
dívala se nemluvňata za mnou
a volala kampak jdeš, snad ne na sluneční věž ? (1956)
Šel meteor, šel po obloze,
zastesklo se mu po Velkým voze.
hej, hej, hej, hej, meteor je vožralej. (1956)
Chodíval k nám chodíval z hvězdárny pan lektor,
ale už k nám nechodí, rozšvihal ho sektor.
Kecával o vesmíru, jak když teče voda,
že je teďka na cucky, není žádná škoda. (1956)
Když jsem byl ještě malé robě, tu jedno přání jsem vám měl,
v talíři totiž létajícím abych se jednou proletěl.
Tak veliká to byla touha, že vracím se k ní v stáří zas,
však tentokrát teoreticky, neboť mne trápí ischias.
Ale maminko, kup mi talířek, talířek to byl můj sen,
hrát si na satelit však nechtěl jsem.
Pod horou, pod horou, černé psíča bréše,
čistokrevná Ará, čistokrevná Ará, Maleček ju češe.
Meťas letí, meťas letí, kdopak nám ho zapíše,
starej Zazel není doma a mně tužka nepíše.
Otoč se chlapečku dozadu, letí ti meteor na hlavu,
jak si meťas pohvizduje, tastr k tomu poblikuje,
hlásíme od svýho krmítka.
Mám malý stan a binar tak dlouhej, ach kam ho dám,
snad uznáte, že nemohu mít binar v malým batohu,
ač prokřehlý jsem na kvadrát, já budu dál pozorovat.
Stan malý mám a binar tak dlouhej, ach kam ho dám.
Meťas letí v hlubinách, můj zrak přestává vnímat,
zorné pole setmělo a víc už se nedělo.
Skalpované blues - náp. V Hodoníně za vojáčka
Na Bezovci za pitomca ma mali,
moje vlásky na kraťúčko striháli.
Moje vlásky, hej haj, na podlahu padali,
šatelénky aji kluci sa smáli.
Ostrihaná moja malá hlavička,
som zvedavý, hej haj, čo mi poví mamička,
esli pozná zřízenýho synečka
Plzeňská hvězdárna (1958 ) - náp. Generál Laudon
1. Plzeňská hvězdárna jede skrz vesnici,
plzeňská hvězdárna jede skrz ves.
Jede skrz vesnici, uštvala slepici,
plzeňská hvězdárna jede skrz ves.
Stůj ! Kdo tam ?
Integrál ! Jakej ? Omezenej !
Odkud až kam ? Od hlavy až k patě !
Integrál, integrál, ten já mám nejradši,
integrál, integrál, ten já mám rád.
Já ho zintegruju substitucí sinus t,
že je křivkovej, trápí srdce mé.
2. Slovenská strela jede skrz vesnici,
slovenská strela jede skrz ves.
Jede skrz vesnici, brzdí ve stanici,
slovenská strela jede skrz ves.
Stůj ! Kdo tam ? Rychlík ! Jakej ? Opožděnej !
O kolik ? O 333 ! Minut ? Ne, hodin !
Zpožděnej, zpožděnej, ten já mám nejradši,
zpožděnej, zpožděnej, ten já mám rád.
Dneska si vyjedu z Prahy třeba ku Brnu,
než tam dorazím, přečkám obrnu.
3. Zdravotní středisko udělali z vily,
zdravotní středisko udělali.
Udělali z vily domov pro bacily,
zdravotní středisko udělali.
Stůj ! Kdo tam ? Bacil ! Jakej ? Žloutenkovej !
Kdo tě živí Předpisy o pracovní neschopnosti !
Předpisy, předpisy, kdo si vás vymyslil,
předpisy, předpisy, kdo vás dělal?
Máš-li spálu, tyfus, nesmíš ležet nezdárně,
musíš se potit v plné čekárně.
Recese - jako doplněk k Laudonovi
1. Recese, recese, tu já mám nejradši,
recese, recese, tu já mám rád.
Já si zařádím a chutě zařvu od srdce,
proto přec jezdím na expedice.
2. Kometu, kometu, tu já mám nejradši,
kometu, kometu, tu já mám rád.
Já ji pointuju, ona z kříže utíká,
to si potvora krutě odpyká.
3. Meteor, meteor, ten já mám nejradši,
meteor, meteor, ten já mám rád.
Já ho pozoruju, a on zase, mně, mně, mně,
že je placatej, trápí srdce mé.
Caverna nigra
1. Ve svých útlých letech byl jsem na Petříně,
pak jsem viděl satelity v kině.
Caverna nigra, už tehdy, počátek konce to byl.
2. Počal jsem si sháněti literaturu,
prodělal jsem prostě astrokúru,
caverna nigra, i čočky z flašky jsem vybrousil.
3. Kupoval jsem sobě otáčivé mapy,
ničil jsem milimetrový papír,
caverna nigra, Slunce jsem na kredenc si promítal.
4. Když mi bylo patnáct, tu jsem náhle shledal,
že mně může živit táhle věda.
Caverna nigra, lektorem hvězdárny své jsem se stal.
5. Pracoval jsem asi v sedmnácti sekcích,
o vesmíru cancával jsem v lekcích.
Caverna nigra, renomé, slávu bez peněz jsem měl.
6. Do hlavy jsem si nasadil jinší touhy,
nebudu přec demonstrátor pouhý.
Caverna nigra, zakrátko aspirantem jsem být chtěl.
7. Teď je ze mne zcela prvotřídní hvězda,
s amatéry mluvit se mi nezdá.
Caverna nigra, i když snad já z jejich řad jsem pošel.
8. Odstrašující se stává ze mne příklad,
všech špatností totální jsem výklad.
Caverna nigra, zápornej astrotyp se ze mne stal.
Osvětová píseň s pohoršlivým koncem, výhradně pro služební potřebu.
1. Jel bych na B-Komplex, 2. Otvor, dome, kasu,
ale nemám kaček, poděl ubožáky.
Osvětový barák Dáváš akvaristům
šetří - to je háček. - tak hvězdářům taky !
3. Poslali ňa přece, 4. Chtěl jsem k meteorům,
nedali ňa binar, neboť je mám v merku.
šéf má dovolenú K ruce mi tu dali
a jede s nimi jinam. jednu šumnou cérku.
5. Dievča hbitě psalo, 6. Teď to zpracovávat,
pozor si nedalo, hrozná je otrava.
každou Akvaridu Hledá se v Bylténu
pusou stvrzovalo. na lásku oprava.
7. Z toho poučení 8. Vzteká-li se někdo
plyne pro nás velký: z milého publika,
Napřed pozorovat, jen ať se zpytuje,
potom líbat cérky. když se ho to týká !
Pohádka T-Kodex (1958) náp. Paradajdajdaj
Teď povíme vám pohádku o Kodexu po pořádku.
Na té bezovecké hoře jsou hvězdářové v táboře.
Vede je jistá Danuše, tvor bez srdce a bez duše.
A pro masové šálení má kolektivní vedení.
Však v rámci toho šálení my kašlem na to vedení.
Leč každý z nás vás ujistí, že nejsme žádní fašisti.
Když mraky plují za šera, honí nás Dana příšera.
Sotva zabliká Malý vůz, my letíme na autobus.
Ten zbytek Polárku hledá a duchaří tam, až běda.
Když duch přeletí ve vzduchu, řve celá parta: ejchuchu.
A jak lítaj? po poli, u krmítek maj? mozoly.
Pak přiletí i družice, no je to pestrá směsice.
Směraři na ekliptice svá pole nenajdou více.
A každý den až přes míru se blábolí o vesmíru.
A turističtí kuchaři nejí, co sami uvaří.
Na přednáškách je ospalý Seidl i Kapuca malý.
Ve voliši každý míček kazí vazby i Martinček.
Luboš je zcela ve vleku a asi má chuť na deku.
Do Komposťáků vjede ďas, když uslyší Bromálův jaz.
Litujte naše Zdeněčky, že mají v Plzni cérečky.
V šachu vás k smrti upinká sympaťák obr Topinka.
Sláveček, to je pane, kos, na šatelénky mívá nos.
Hvězdařina vždy bavila známého vědce Znojila.
Pozor, když vlezeš do křáku na Alenu ve spacáku.
Honza sem přijel z Krkonoš a má zas širší hrudní koš.
Je nás tu moc, bude nás víc, toť výsledek všech expedic.
La Paloma (1958)
Binare, binare, ta rouro široká
skrz tebe padají nám duši do oka.
Když už tam padají, tak se zapsat musí,
ti, co to spisují, při tom hrozně zkusí.
Devítky, desítky, ještě slabší havěť,
každý už to hlásí docela nazpaměť.
Na ty pekelníky Záhořovo lože,
hin se pak ukáže, kdo nám to tu voře.
Leží meteorář v Záhořově loži,
ať dělá, co dělá, duši se mu množí.
Anihilační rumba - náp. Kubánští kozáci
1. Na té bezovecké pláni lítaj? [:shůry fotony:].
Koupím já si koně vraný, až je [:koupím, budou mý:]
Rf.Pozitron laškuje v mlází,
nemaje co na práci.
Když do něj elektron vrazí,
dojde k anihilaci.
Fyzika, fyzika - je záhada, záhada.
Sotva ji rozřešíme.
Když nám Pán Bůh zdraví dá,
přec se potěšíme.
2. V moři bílých trpaslíků sem tam přece uvízne,
pulsar, který má tu kliku, že neutron neslízne. - Rf.
3. Černé díry dál se hroutí, nezbude z nich vůbec nic,
ale vůbec nic,
ač na konci jejich pouti je jich vždy o jednu víc. - Rf.
4. Komu by to nestačilo, může degenerovat.
Elektronů kup si kilo, ať má co kolabovat. - Rf.
5. Na té bezovecké pláni slunce svítí ze všech sil.
Neutrina nejsou k mání - ach, kdo by mne potěšil ? - Rf.
Klokočí
1. Po strýčkovi okulár,
a po mě zrak
a do očí, trefil ho šlak,
proto vím, že se musí,
dělat psí kusy
v kouze-
lné to touze
neřádit sám.
2. Ovocnému stromoví
dám večeři,
neb kdo to ví,
ten nevěří,
že jíst samé kosti
musí být k zlosti.
Třeba,
koupit chleba
pro radost vám.
R. Rozklížené krmítko,
plzeňská sluneční věž,
po Zuzance chrastítko,
neříkej mi, že ho chceš.
Zlaté oči s radarem
potkaj?se s nezdarem
to chce klid
neb točivý, točivý, točivý, meťas
chci hlásit.
3. Je tu však ten okulár,
tož vem ho ďas !
Vůz Populár
už vodnes čas.
Proto vím, že je nutné
být z Hory Kutné
pouhej, syn ach ouvej,
přes ty lesy.
Matrace radaru - náp. Pramínek vlasů
Pořadí slok: 1-2-R-3-R-3
1. Matrace radaru se rozhlíží po kraji
a hvězdy řekly nám, že čas je již vstát.
Ač se nám tu i tam naivně chechtají,
budeme každý den pozorovat.
2. Na bílém papíru přibývá údajů,
světýlka blikají, radar přede,
zpívám si o rose, jež kape z binarů,
abych tak rozjasnil tváře bledé.
Rf.Zřejmě nás vytrhne teprve svítání,
páteční zpěv míru, růžové nebe,
člověk by neřekl, že při tom koukání
i v létě před ránem pořádně zebe.
3. Vědecké elipsy se zájmem čekají
senzační výsledky z té expedice.
Proto vám prozradím svůj objev potají:
že každým rokem nás bude více !
Koleda
1. Koleda, koleda, koledujem o potížích růstu,
o starostech hvězdárenských, kterých je na tuctů.
Koleda, koleda, předem díme, že jsme konstruktivní,
nikoho ať nezmýlí, že hlasy máme pivní.
2. Koleda, koleda, ministerstvo, kdepak je kultura,
když na stavbu hvězdárny nám nedáš víc než bůra ?
Koleda, koleda, polepši se v tomhletom století,
dřív než ty co naplánuješ, na Mars se poletí.
3. Koleda, koleda, ty Bazare, národní podniku,
vydodáš nám někdy něco od těch soukromníků ?
Koleda, koleda, někde tady řehtá šiml krásně,
o ochotě bazaristů dají se psát básně.
4. Koleda, koleda, tatíkové z národních výborů,
vyskladněte nebožákům čočky z refraktoru.
Koleda, koleda, smilujte se, děláme též práci,
i když zrovna neplníme tu akumulaci.
5. Koleda, koleda, osvětáři, z Prahy z výzkumáku,
naložte své matriály sakumprásk do láku.
Koleda, koleda, nesmějte se, už se polepšili,
a k MaGoRu krásnej sborník pro vás připravili.
6. Koleda, koleda, vědátoři, akademikové,
kdypak už nás sjednotíte v společnosti nové ?
Koleda, koleda, bojíte se o své sinekury ?
Ten nekoupí v apatyce, komu není shůry.
7. Koleda, koleda, Říše hvězdná, ty jsi skvostný plátek,
někdy mluvíš po lopatě, jindy děláš zmatek.
Koleda, koleda, povíme ti, co nás nejvíc hněte:
O novinkách referuješ po desíti letech.
8. Koleda, koleda, Společnosti, ty s tím dlouhým jménem,
netrap lidi přednáškami jak zkrmovat senem.
Koleda, koleda, repertoár třeba přizpůsobit.
Lidi rádi poslechnou si přednášku - však pro lid.
9. Koleda, koleda, lektorové, vidíte tu chásku ?
Na přednáškách pouští sobě hubu na procházku.
Koleda, koleda, z bilionů vaříte omáčku,
běda však, když z honoráře strhli by vám kačku.
10. Koleda, koleda, delegáti, vy jste ulejváci,
sotva začne konference, uč se lidi ztrácí.
Koleda, koleda, omlouvá vás, že ty dlouhé schůze
stejně nikdy nic neřeší, neb se kecá tuze.
11. Koleda, koleda, direktoři hvězdárenských statků,
kéž by z vašich usnesení splnili pár řádků !
Koleda, koleda, pozor dejte, i vy máte chyby,
mírně kultík pěstujete, oplýváte sliby.
12. Koleda, koleda, demonstráti, též vám strhnem masku,
že vodíte lidi za nos, jak psa na provázku.
Koleda, koleda, vinšujem vám polepšení platu,
nebohým pak posluchačům do ušisek vatu.
13. Koleda, koleda, vy ostatní, důvěřujte směle,
že za dvacet, třicet roků, budem na tom skvěle.
Koleda, koleda, v každém městě radar bude pískat,
otec novým maksutovem děcka bude třískat.
14. Koleda, koleda, staří mladí, binary a trídry,
vědecky budou sledovat, jak sousedé bydlí.
Koleda, koleda, co víc říci, už nám došla šťáva,
vezměte si acylpirín, když vás bolí hlava !
Doplněk - důvěrné
15. Koleda, koleda, Ondřejove, ty ústave Rajský,
chováš se k foxteriérům nějak velkopansky.
Koleda, koleda, budem pyšni na svoje profíky,
ale až se rozpomenou, že začli od píky.
16. Koleda, koleda, promiň, že ti za to kladem vinu,
bez amatérů bys dneska zmíral v Klementinu.
Koleda, koleda, dobrmani, máme toho dosti,
myslíte, že teriérům stačí házet kosti ?
Mackie Messer (1961) - 1. verze
To jsou vedra, to jsou hice, umoří nás za pár dní,
Bešefex je expedice podivuhodně fádní.
Ač je parta ostřílená, vybraná a prosetá,
Bešefex je uhozená, po chatě se klevetá.
Pročpak jenom, pročpak asi dopadáme neslavně ?
Tycho de Quis rve si vlasy, co mu zbyly na hlavě.
Všichni mručí, každý reptá, moc se diví Valika,
brabenec dál kvítko leptá, jeho se to netýká.
Moudrý Ezop nezná radu, jak se z nudy vybabrat,
zdá se tedy, že v tom pádu zbývá jenom tklivě lkát.
Už jsme nejspíš hrozně staří, olezlí a degere,
každý se v tom horku smaží, a nuda nás sežere.
Je to smutný osud sice, braňme se my - suchaři,
Bešefex pak expedice jako bolid zazáří.
Od rána do pozdní noci, dejme nudě šach i mat,
bezoveckou expedici nenechme si rozviklat.
Mackie Messer - 2. verze
V jednom městě, Hradec zve se, v temnu k nebi barák pne se.
A ten barák, ach, můj bože, okupoval suchý dóže.
A ten dóže s chotí svojí kolkolem úklady strojí.
Kdo by rušit chtěl je v noci, tomu není víc pomoci.
Nenávidí astronomy, za slávou jak psi se honí.
Nebe znají z vyprávění, koukat na ně třeba není.
Úřadovat dóže umí, kdo tam přijde, ten jen čumí.
Na plivátku, na rosnici inventární štítek visí.
Návštěvy se hrnou v davu na hvězdárnu pro zábavu.
Dóže proslavil ji v kraji, mejdany tu pořádají.
Rum a pivo proudem teče, co se vleče neuteče,
říká dóže. RaJ má tady z mokré čtvrti kamarády.
Ještě jedno nerad vidí: Když ho autem někdo šidí.
To hned křičí: "Co vás vede". Pro hvězdárnu nepojede.
Ona Dona, bez pardóna, zválí sladce hladce slona.
Nebudem se dále šířit, kalné vody prudce vířit.
Zakončeme raděj notu a spolkněme tu LH-psotu.
Vždyť to všichni dobře víme, že to jinde není jiné.
Ze života Colorexu (1963) náp. Paradajdajdaj
1. Teď povíme po pořádku o Bezovci po pořádku.
2. Zde podle staré tradice konají se expedice.
3. A dříve než bys něco cek?s má tato název Colorex.
4. A že jsme všichni zedření, za to je vinno vedení.
5. A zvláště pak muž učený, jenž dodal filtry červený.
6. Aspoň že papá Bělovský pečuje o nás otcovsky.
7. Pak voláme, což není hec, ať žije pan šéf Adamec.
8. Pan Mlejnek v roli kvóóčny pojede vlakem nočním.
9. Eva se stala krásnou miss, tož místo cé zpívejme cis.
10. Až bude třeba kronika, Mikulášek to odříká.
11. A bodrý bača z JZD jak Kyas mluvit nesvede.
12. Slimejš si oči tře mírně a pak nás mučí v mučírně.
13. A Slávek zase přístroje nevydá jen tak bez boje.
14. Plnovous Jirky Kaše, toť rarita je naše.
15. A Zbyněk Melich z Líšně podlézat umí svížně.
16. Má konkurenta jako bič, tím je zas dlouhán Ilkovič.
17. V řeči vás k smrti upinká učený Vlado Topinka.
18. A zdáli jako z háje slyšet pištění Jáje.
19. Když psina je, to přiláká elektrikáře Čermáka.
20. Mirkovi vede se krušně, neb furt spravuje Sršně.-
21. A smolné hrdlo Holoubka ke zpěvu všechny poňouká.
22. Tak končí píseň nevšední, doufejme, že ne poslední.
- Zápis do pamětní knihy:
Bezovec je hora vysoká, hvězdy tu září nadmíru,
a proto nám padla do oka kvůli zkoumání vesmíru.
Od Plzně k Prešovu hvězdáři sjeli se na tohle místo,
polární viděli by záři, když bylo na nebi čisto.
Zazel Twist (Colorex 1963) náp. Oliver Twist
1. Raději jsem neměl na ty hory,
raději jsem neměl na ně jet.
Neslyšel bych zakvílení Nory,
nemusel bych pojídati med, včelí med.
2. Angínu jsem na Bezovci uhnal,
že by to byl zlý Zazelův trest ?
Za to, že jsem každý večer skuhral,
a netušil, jaká je to čest, jaká čest !
3. Pozorovat meteory v letu,
skrze sklíčka tuze barevný,
magnitudu se stopou si pletu,
jak dybych šel rovnou z nálevny.
4. Křovákům se vedlo v jejich křoví,
Kvíz se chechtal jako zamlada,
zato Kravaři nám sotva poví,
kde se vzala duchů armáda !
5. Kohouti ti pozorují přísně,
kázeň je tam vskutku vojenská.
Od Slimáků se zas linou písně,
pro Cestáře shání se ženská.
6. Nejsme zkrátka solidní jak kotě,
které denně chová Jelena,
ale zato i v podzimní slotě
každý jako růže zčervená.
Zčervená, zčervená, když ji hladím ramena,
přečetla si někde asi, co to znamená !
Rapondex (Rápošov - Ondřejov 1972) -náp. Paradajdajdaj
Tam v táboře, kde je Baxa, nezbyde po jídle flaksa.
Na východ bráchy Berana musíme čekat do rána.
Když zavoláme Boldiši, on tváří se, že neslyší.
To dřív ze mně bude selka, než Hollan obejme Čelka.
Slávek ni Hana nepoví, proč přišli pozdě Cífkovi.
Na Fabrícia Janíčka nemáme rým - jen slovíčka.
Klíč k ústům Zdeňka Fibíra najdete u Vladimíra.
V postavě Jury Grygara kus moravského ogara.
Měl tady s námi býti Hric, leč Hajduk odehnal ho pryc.
Za neposlušnost Litavský pod dozor vzat byl lékařský.
A Lososovu angínu vyléčí snad jen v Londýnu.
Mikulášek je zkrušený, už půl dne je tu bez ženy.
Na bradě Vojty Nečase se aji kráva napase.
Očenáš se zlatým zubem má asi něco za lubem.
Skončili nám časy ťažké - zavítal k nám Štěpán Paschke.
Kdo se to ve vlasech víská - toť drnovický Pliska.
Nach v tváři vždy si zachová Daniela Prokešová.
Jelikož nám tady vybyl, na Rápošov odejel Přibyl.
Amazonka Marcela si z Mírečka nic nedělá. (Rozsívalová)
Pan přednosta z Dubí Štorek, to je náš první tenorek.
Osobnost fyzika Šulce inspiruje dívčí pulce.
V tělíčku Michala Šustka nenachází se ni kůstka.
Velička sedí v radaru a radar jede na páru.
Párkrát se tu mihl Wetter, v paměti nám zůstal sveter.
Když povstane Zimnikoval, člověk by ho furt fackoval.
Teď přicházejí Zlochové. Hle, statní jsou to hochové.
K meteorům vždy pojila taková láska Znojila.
A Fáfa, zvaný Žďárský je posel přímo cárský.
Do ešusu přilívá jed, kujebák zvaný Archimed. (Žižka)
Tak končí píseň nevšední, doufejme, že ne poslední.
Je nás tu víc - bude nás víc, toť výsledek všech expedic.
Parní stroj (Rapondex 1972)
1. Rápošov - Ondřejov je i bez dalších slov
základna dost placatá.
Na tuhle vzdálenost, jízdy máš právě dost
motospojko přilbatá.
R. Vozíš lidi sem a zase zpátky,
protokoly, ve kterých jsou samé zmatky, samé zmatky.
2. Perseid mocný roj překoná Štorkův stroj,
neb je Země kulatá.
Žďárova mašina bez bázně vrčí na
vrata příčně strakatá.
Léto končí (Rapondex 1972) - náp. ó sole mio
Už léto končí, balíme své stany,
je čas se loučit, jeť znamení Panny.
Je nám to líto, co však dá se dělat?
Mirkovo síto nadělá z nás telat.
Za rok se vrátím, vrátím se zas,
co tě nepálí, tak to nehas.
Jen zívej v noc ponurou,
čas nezabíjej manikurou.
Kaťuša - Kazačok (Rapondex 1972)
1. Orvali jsme jabloni i gruši,
smíchali jsme zkrátka co se dá,
u Vávry jsme snědli utopence,
žaludek nám z toho usedá.
R. Radarok a kalamajka tichá
v šeru noci skučí Litavský,
že prý má velké bolení břicha,
musí se dostat pod dozor lékařský.
Radarok, radarok, raz, dva, tri !
2. To však nebyl náš jediný průšvih,
v hospodě nás pivo ocelí,
kdyby se tam nevyskytl Znojil,
jenž nasadil úsměv kyselý.
3. A tak v stále vzrůstající míře
z tábora se lidé vytrácí,
je to jako s hmotou v černé díře,
jenže máme větší legraci.
Belinda (Rapondex 1972)
1. Mám někde něco, nechci být sprostý,
kapsa je vreco, toť překlad prostý,
však v mojem stanu svinčík je děsný,
když ráno vstanu, jsem bez odvěsny.
R. Záměrná přímka v koutě se válí
Miklova dýmka něco tu pálí,
průsvitka v tahu, pravítko taky,
jevíme snahu rozpárat vaky.
2. Trichloretylén - to je věc dobrá,
nejsi-li silen, uštkne tě kobra.
Žiletkou tupou pustím ti žilou
prohlížím lupou svou mapku milou.
3. Světelné brýle - vynález zkázy
a někdo z píle do stanu vrazí,
krmítko hasne, binar se kácí
už je to jasné, jsme darebáci.
Kádrový profil expedice Poradex (22.7.-5.8.1973, Ondřejov-Chvojná)
00 Teď povíme po pořádku o Poradexu pohádku.
01 Beran nepoví žádnému, že Sir ho svez na tandemu.
02 Nemluvnost Zdenka Fibíra raritou je všehomíra.
03 A otužilce Hollana v trenýrkách vidět do rána.
04 Homola na tvrdém lůžku na dešti suší podušku.
05 Zámečník Mirek Janata vám udělá klíč na vrata.
06 Pavel Jurašek to je náš vizuálnický anciáš.
07 Metrákového Kučeru roznášej? vlny v éteru.
08 Na lehátku Karol s Palem duchy hlásí se zápalem.
09 Když v dálce zachechtá se Maz, po zádech přeběhne ti mráz.
10 Oznamujeme písničkou, že Mik se vyspal s kočičkou.
11 Za pivo snad by život dal náš chodící kancionál.
12 Naše Xantipa v kožíšku se pořád lepí na Žižku.
13 V hangáru zle se nežije, což potvrdí vám Lýdie.
14 Paschke s bělostnou pokožkou se ožení jen s divoškou.
15 Když myška očkem zablýská, jat panikou prchá Pliska.
16 viz 08
17 A vražednice Eliška tě píchne kudlou do bříška.
18 Všechny dívky na randez-vous přivábí Sirův plnovous.
19 viz 12
200 Do dálky rozléhá se smích, když Pčolu trápí starý hřích.
300 Když Jura hraje badminton, soupeř nevydá ani tón.
999 Čestným členem pak budiž zván slavný Jára da Cimrman.
Když k nám přišel reportér (Poradex 1973) - náp. Šumařinka
Když k nám přišel reportér, reportér,
obrněn jako transportér, transportér,
páskama, blokama, tužkou, perem, rukama.
Sešli jsme se do kruhu, do kruhu
dělali na něj: bu, bu, bu,
chlamst, chlamst, chlamst, í ha ha
ústama i břichama.
R. Kdyby to naši věděli, co bude před nedělí v rádiu,
už by ho nechtěli,
dávám si hrát, ten pořad, který mám rád,
i když je to jen pro dětičky, meteor nemůže lhát.
Expediční pochod (Poradex 1973) - náp. Jaké je to hezké
1. Jaké je to hezké, meteorů dvěstě,
dvěstě vypasených bolidů.
Jeden letí šejdrem, neb se potí vedrem,
jak při generálním úklidu.
R. Slyš Mazův smích, slyš Mazův smích,
Bože jaká je to hrůza !
Má prázdný břich, má prázdný břich,
zřejmě mu tam pučí drůza ?!
Nebe se schová pod dekou,
Muškův zpěv nám uši drásá,
Eliška se sábe za dýkou, ( = Eliška Sabáčková )
jen ty stopky tupě jdou ...
2. Z dvoumetru se nese řev, co polem třese:
Jura s Miklem pějí do mraků.
Štěpán pochrupuje, Pliska v struny duje
partě zazobaných Poláků.
3. Vzkázal mi Kučera, korekce že dělá,
třicet minut za půl hodiny.
Radar tiše bručí, Velička v něm skučí,
tvrdí, že je zcela nevinný.
4. Zařvala Helena: "V číslech bude změna",
Paĺo kapesní tu lustr má.
Mapku propaluje, oči nešanuje,
co by tomu řekl Cimrman ?
Televize (Poradex 1973) - náp. Krásné je žít
1. Televize -
vynález století,
ať věž v Pise
na Gappu nesletí!
"Kde je ta věž
a co jí to Pizá ?"
Redaktorka
za náma dolízá.
R. Zpívám, sto let za opicí,
mívám úsměšek na líci.
Tristní je být
uloven parníkem,
ač jsem byl fit,
vynesl jsem pikem.
Akvaridy skrz mraky blýskají,
hnusné kydy vymýšlím potají ...
2. Teď letí žně
a potom fesťival,
uvnitř i vně
odpověď pes ti dal.
Toť trojice
na výsost komická,
expedice
meteoretická.
R.
??? náp. Už opět z věže zaznívá
Už z dáli tiše zaznívá
Šulcovo tichounké lkání,
tak každý chop se binaru
a měj se k pozorování.
Rf.
Přijď každý s dobrou náladou
a ve stanu nech dýmku svou
buď zdráv, Zazeli náš,
3x [:buď zdráv:] meteorář.
Zlodějská (1970 ?) náp. Šel jsem za noci alejí
1. Měl jsem já binar zelený se stativem.
Někdo mi ten binar ukrad, já nemám teď na čem lípat,
jsem ztracenej.
2. Měl jsem lehátko pod kruhy zastrčený.
Někdo mi lehátko ukrad, já nemám teď na čem chrápat,
jsem ztracenej.
3. Měl jsem krmítko dřevěný, počmáraný.
Někdo mi krmítko ukrad, já nemám teď na čem chlámat,
jsem ztracenej.
4. Měl jsem dva prsty v pravítku zastrčený.
Někdo mi pravítko ukrad, já nemám kam prsty strkat,
jsem ztracenej.
OK
1. Dobrej chlap byl ten pozorovatel
co mu včera stacík hlavou proletěl
a než umřel, řekl prej:
"Dokud trvá expedice, je všechno OK !"
2. Když ten večer za binar usedl
právě se prudký vítr pozvedl
i když Ružomberok svítí, život není zlej,
dokud mám ještě mapy, je všechno OK.
A pak mi i mapy vítr vzal
do Ľupče a ještě kilometr dál
a on říká, život není zlej,
pokud mám v ruce tastr, je všechno OK.
4. A pak mu i tastr dokonal,
to byla poslední úroda co žal,
a on řekl, život není zlej,
pokud mám ještě binar, je všechno OK.
5. Potom mu binar upadl,
do mokré trávy tiše ulehl
a když spatřil stacík žeravej
on si neřekl, chlape teď to vzdej,
dokud ještě letí, je všechno OK.
6. Dobrej chlap byl ten pozorovatel
co mu včera stacík hlavou proletěl
a než umřel, řekl prej:
"Dokud trvá expedice, je všechno OK !"
Traktát o tom, kterak jest užitečným otevírati lidové hvězdárny
Stará píseň na známou notu (kterou snadno prozradí poslední sloka).
1. Jednou v Brně před nedělí
hvězdářů se sešel sněm;
hvězdárnu prý otevřeli
v městečku zastrčeném.
2. Na sjezdu jsou referáty,
samá slova - skutky nic,
tak druhý den hned po ránu
odjelo se do Ždánic.
3. Autobusem kodrcavým
obsadili silnice,
v klínu lesů, vod a strání
vyjímal se velice.
4. Na konci té cesty strašné
dvě kopule k nebi ční;
na zdi vidět spolehlivý
chronometr sluneční.
5. Zvenku malá, uvnitř velká
vítala nás v náruč svou
stavba, která ode dneška
nazývá se hvězdárnou.
6. V referátech se tam pějí
o ní jen chvalozpěvy,
stánkem vědy je v nich zvána
dle místního předsedy.
7. Vědu nějak příliš skrývá
chlouba obce Ždánice,
zato je tam přichystána
velkolepá ..."hostina".
8. První chod, a druhý, třetí,
hvězdáři se divili:
kohopak jste, milí, zlatí,
kohopak jste zabili ?
9. Byla krásná, byla milá,
byla nová - zkrátka fajn.
Hvězdárna nás okouzlila
(Kotík prostě nebyl Kajn).
Chrápaná - náp. Sloop John Bee - The Beach Boys
1. Blíží se svítání, začíná lípání, okamžik malý
a meťas poletí, /:tak nechte mě spát:/,
sil už málo mám, tak nechte mě spát.
2. Nejdřív jsem se napil, v Beránku všem připil
a teď rukou svou tastr neumáčknu,
/:tak nechte mě spát:/.
3. Tam u zdi hřbitovní, někdo tam asi spí, nedošel k hvězdárně,
tolik je vožralý, /:tak nechte ho spát:/,
sil už málo má, tak nechte ho spát.
4. Někdo na něj asi čeká tmou a bezesnou nocí, kdopak ho čeká,
no nejvyšší vedení, /:tak nesmí se spát:/,
bude postižen, vždyť zradil kolektiv !!
Meteorář Jabůrek
1. U binaru stál a furt jen hlásil do krmítka,
u binaru stál a furt pozoroval.
Přilít tam velikej šutr, celej jeden chlup mu utrh
... a von ... u binaru stál a furt pozoroval.
2. U krmítka stál a pořád zapisoval,
u krmítka stál a furt zapisoval.
Přiběh na něj starej Fero, rozskřípal mu nový pero,
... a von ... u krmítka stál a furt zapisoval. /nosem/
3. Pod kruhy ležel a každou chvíli začal chrápat,
pod kruhy ležel a furt jenom chrápal.
Jeden meťas prolít skrz kruh, lehátko mu v půli roztrh,
... a von ... pod kruhem ležel a furt jenom chrápal.
/ležel na zemi/
4. Na Krétě seděl a pořád říkal ještě jedno,
na Krétě seděl a furt do sebe lil.
Teprve až po půlnoci připlazil se po silnici,
... a pak ... na krétu myslel a furt do sebe lil.
Zmatek nad zmatek (Úpice 1967 ?) - náp. Dej si holka, dej si majzla
Nástup na pozorování vyhlášen byl po klekání,
každej běhá, každej shání, nutné věci na lípání.
Lehátka jsou kdesi v skladu, někdo je dal až dozadu
a nechceš-li nás opustit, tak dej se nejdřív pojistit.
R. Meťasy, meťasy naše, nejste pro radost,
já vás vidím půl a mám vás víc než dost.
Kdo ví, kdo bude psát zítra protokol,
já to nebudu, já budu na mol.
Pozorování, to je na mě moc a již k půlnoci
volám o pomoc. Meťasy, meťasy ...
Na svůj binar pozor si dej, někdo ti podstrčí jinej,
rozvostřenej maximálně, takže šteluješ ho marně
a kruhy pro vizuály povoleny už se válí.
Pravděpodobnost veliká, že se zatím nelípá.
Kdosi volá co se děje, když noc jak noha přece je
se židličkou každej proto trousí se už např. Oto
sem tam binar padá na zem Měsíc svítí jako blázen
takže už jdem oj, oj, oj na meteorický roj.
Skylab (Úpice 1973 ?)
1. Po obloze letí jasná družice,
zove Skylab, to nás těší nejvíce
a na této dosti velké družici
čtyři týdny pobývají maníci.
R1. A čumí na zem a mají z toho zlost,
že po přistání zlomí se jim klíční kost.
2. První Conrad, druhý Kerwin, třetí Weit opravili
baterie, pak zasejc si vyfotili expedici v Úpici,
divili se, že jsme blázni velicí. R1
3. Dvěstědeset trenýrek maj v zásobě,
kromě toho taky jedny na sobě,
výměna však nepřipadá v úvahu,
ledaže by někdo přibyl na váhu. R1
4. Na zemi je z toho povyk nemožný,
lidstvo ztrácí rychle svůj tuk podkožní,
okukuje furt tu jasnou potvoru,
chtělo by se taky dostat nahoru.
R2. A čumí vzhůru, je z toho vydřeno
a při kecání rozmlátí si koleno.
U našeho stanu (1974) - fragment, neboli torzo písně
U našeho stanu stojí modrý šrot,
který používá Hollanovic rod.
[: Za okny cedulky, v kastli zase důlky,
v kastli zase důlky, drsný samochod.:]
Dominiku Miku, Miku (Kravinex 1975)
1. Dominiku Miku, Miku,
nejsi sám jak poustevník.
Zázrak se pak může stát,
a sám sebe překonáš.
2. Kupodivu že jsi poznal,
že jsem holka a ne kluk.
Babička už doma pláče,
že se jí narodil vnuk.
3. Se svým šarmem osobnosti,
elegancí co já vím,
pobláznil si hlavu ženským
vousem Krakonošovským.
4. Na sametu modré noci
shání hvězdy Měsíček,
tak si říkáš: "Proč já nemám
taky tolik holčiček."
5. A pak po všech expedicích
oznamujem písničkou
pokorná jak láska káže
Mik se vyspal s kočičkou.
6. Kuchař, hudebník, astronom
skryto v jedné osobě,
tohleto je Mikulášek
v písničkové podobě.
A nad Prešovom - náp. A od Prešova
[:A nad Prešovom:], na tej vodárenskej veži
sedia duchári, meteorári, sedia duchári ospalí.
[:Sedia a pijú:], sedia a pijú rum s čajom
kukňu na nebo, kukňu do fĺašky, zarevú stop a dopijú.
[:Potom zapália:] zapália si cigaretu,
fajčia len Sparty v tvrdom balení a keď sú v kríze
aj Detvy (fanc. Žetvý).
Streslovex rock (1974)
1. Na akci Slovensko stredné
září dva znaky popredné
psí počasí a zlý hlas mistra Kosienky,
dřív než sem dorazím tak as,
budu mít dlouhý vous a vlas,
ještě že nám proplatějí jízdenky.
R. Je to tu Babylon v malým,
raděj si své věci balím
a je mi při tom do zpěvu.
2. Lípačka je prosta nudy,
všichni hledaj magnitudy,
které se z mapky záhadně vypařily.
Pravítko s tužkou přivážeš,
potíž je když však kreslit chceš,
výbuch, kterým nás meťasy obdařily.
3. Co potíží však hned jsi měl,
když i em gé jsi určit chtěl,
tu plýtvám slovy chtě abych to zazpíval,
však tu se vůbec nešetří,
když nový papír zhltne tři
mé meťasy spatřené v druhý interval.
Ej hoĺa, hoĺa (1974)
Ej hoĺa, hoĺa
Fabova hoĺa,
[:a z tej holičky
Znojil má volá.:]
Volá ma volá
aj z Vepora,
[:vráť sa mi Gustík,
bolí ma noha.:]
Ej Janko, Janko (1974)
Ej Janko, Janko náš,
zváĺanú lúku máš,
[:kto ti ju zaplatí,
keď zastáncov nemáš.:]
Keď nemám kosienky,
zdochnú mi kravienky,
[: pôjdem sa utopiť
do bystrej vodienky:]
Slováci prachatí,
všetko to zaplatí,
[:hen taký tábor sa
ti vždycky oplatí.:]
Bryndzové halušky (1974)
Bryndzové halušky v kotlíku mám,
koho ja milujem, tomu ich dám,
[:teba ja môj Gustík veĺmi milujem,
tebe tých halušiek z lásky darujem.:]
Daj že mi Vladimír barbiturát,
za to že ja nesmiem v noci zaspať,
[:len mnalú chvíĺočku na svitaní,
Porubčan nariadil vartovaní.:]
Menný zoznam 1974
Na Slovensku prší, leje, Streslovex však pozoruje.
A s fantastickým elánem nám vaří Mik i s Hollanem.
Štěpán to málen odstonal, když s Gustíkem pochodoval,
Znojil v stanu míchá drogy, po výletě však byl grogy.
Zdeněk Štorek při kytaře si zpívá příliš bujaře.
Milan Fukar je hrdina, leč sklátila ho angína.
Gustík se tu pořád pýří, uhoní však chlapi čtyři.
Pri nenažraného Zoba nestačí rýže nádoba.
Náš Láďa tuze chorý je, zub moudrosti ho sužuje.
Na Sedláčka sme zabudli, musel sa vyspat pod jedlí.
Dana se zimou tetelí, raděj je doma v posteli.
A totem velmi veselý stojí před stanem Marcely.
A pod tajfunu náporem létá UFO nad táborem.
Dozvíme se až před ránem, že Emilka spí s Hasmanem.
A každého hned uklidní, že Imrich je víc stupidní.
A Kosienka keď rozkáže, hned všichni balí bagáže.
K slávnostnému expedičnému obedu:
Chléb náš vezdejší, pohoda největší, pohoda největší,
chléb náš vezdejší.
Pozor ! Dovolený spev len k jedlu 1. kvalitatívnej triedy !
Na Velkém Inovci (1978) - náp. Vysoký jalovec
1. Na Velkém Inovci, na velikém kopci,
dlí parta šílenců, pozorujou v noci.
Do nebe zírají, meťasy lapají,
tvrdejma tužkama do mapek rýpají.
R. Náhle letí jasný, jasný bolid v Perzeovi,
náhle letí jasný bolid v Perzeu.
Všichni zařvou "Stop !" je temně rudý brčálový,
zapisovatel však: "Já ho neberu !"
2. Ta jeden syčáku, takovej kus zasklít
kdyby byl v proťáku, mohl se dobře mít.
Mohl být zpracován Láďovým programem,
za ztracenej meťas novej nedostanem.
Hviezdna obloha (Q-padex 1979) - náp. Učiteĺka tanca
R. Hviezdna obloha to je môj sen
len s ňou pod nohami strácam zem.
Hĺadám kde je Lev kde Orión,
veď tých hviezd je milión.
1. Do nafukovačky zalaziem,
spacákom sa teplo prikryjem
karotku do vrecka ukryjem
na oblaky zavyjem.
2. Opája ma na svitaní meteor,
znova opakujem starý fór
povyskočím meter zrevem stop
v krmítku sa zvalí strop.
Kolo nás, popred nás (Q-padex 1979)
1. [:Okolo salaša:] cestička k Inovcu
[:Keď nás videl bača:] práve dojil ovcu
[:druhý raz keď vzhliadol, do žinčice spadol
[:a potom pre pomoc:] ku hvezdárom tiahol:].
2. [:Okolo Inovca:] bujné vetry dujú
[:a hore v tábore:] hvezdári mudrujú.
[:Meteory žiaria, lenže nad oblakmi
[:a my skormútene:] čušíme pod vakmi:].
3. [:Okolo tábora:] Quenta pobehuje
[:skoro v každom hrnci:] stavu okoštuje
[:Chlapci sa s ňou hrajú, po lúke behajú,
[:pokiaĺ niektorého:] riadne neopĺuje:].
Keď mi prišla karta (Q-padex 1979)
1. Keď mi prišla karta z Hory Kravej.
Povedal som mame: "Mama nalej !"
[:Lebo idú na mňa, šejhaj, ťažké časy,
Mik nám nedovolí nalievať si:].
2. Pôjdem na Inovec vysoký vrch
budem za binarom vykrúcať krk.
[:Okolo binaru budem sa ovíjať
ako divý vinič a zavýjať:].
Deka přišla (Q-padex 1979) - náp. Pec nám spadla
1. Deka přišla, deka přišla, Zdeněk skončil interval
poslouchá Hlas Ameriky, až by Kohout zaplakal.
2. Zdražili nám včera benzín, Mikl skáče ze skály,
zoufalstvím si láme ruku, doktor jí dal do dlahy.
3. Deka přešla, do Zazela, meteory lítají
zasedneme za binary, všichni zase zoufají.
Leť meťásku leť (Úpice 1979) - náp. Spi děťátko spi
Leť meťásku, leť, už je na tě čas.
Pan Mlejnek se rozčiluje
kolem kruhů poletuje
naštvanej je zas.
Družice
Družice, družice, už je tady zas
špionážní družice, kouká se na nás.
Bliká si kličkuje, duchy vytváří,
v pozorování meťasů nám stále překáží.
Znojil z hory (1986) - náp. Jožin z bažin
1. Jedu takhe duchařit na Čeljenec Avií,
Hollan spěchá, riskuje, stěrače mu padají.
Řádí tam to strašidlo, vystupuje z hory
pozoruje meťasy, jmenuje se Znojil.
R. Znojil, Znojil, meťas mu už letí,
Znojil, Znojil, ozývá se kletí
jak to že ten bolid vůbec nikdo neviděl
když on skoro 11. magnitudu měl.
2. Co to svítí v binaru, koho to čert nese,
to si Ondřej Zindulka stop? traktora v lese.
Jeník nám zapisuje a roztáčí pípu
kávu, čaj nám čepuje v tom svým modrým džípu.
R. Z džípu, z džípu ozývá se kletí
káva, káva, ve které je smetí
jak to, že se voda ještě nevaří,
stěžují si na to všichni duchaři.
Od Prešova - náp. A od Prešova
Astronómi, národ bujný veĺmi radi spievajú,
na potvoru ale veĺkú žiadne piesne nemajú.
Tak sa spolu oni poradili, hej, od Torysy k Dunaju.
Galaxie, hviezdokupy, je ich celý oceán.
To obrovské živé stádo poskytuje tému nám
by sme nových piesní vyžmýkali, hej, pre hvezdárov celý krám.
Aký zmysel môžeme dať všehomíru celému,
každú chvíĺu objavíme zas neznámu doménu.
Ďalekohĺad keď je namierený, hej, k Oriónu starému.
Máme k ĺuďom mnoho dlhov vysvetliť im príčinu,
všetkých divov novoznámych, dnes už každú hodinu.
Nachádzajme preto pravdu stále, hej, napriek taju skrytému.
Hviezdne nebo, nebo krásne, každý raz nás očarí,
krajšie ako lúka kvetov, keď sa kométa zjaví.
Poďte medzi nás priatelia mladí, hej, aj z vás budú hvezdári !
Ešte raz trošku "histórie"
===========================================================================
ZAZEL A TINGL - TANGL
(První Astronomický Muzikál, Bezovec 1963)
Podle námětu Jaroslava Bradburyho a Raye Babuly
Režie: Slim Acek
Hraje: Pravex-beat Praesepe
Osoby a obsazení:
Hamlet, princ dánský a markrabě moravský ... Jana Brejchová
Maryčka Magdonová, jeho žena ... Vlastimil Hajaja
Bratr Paleček, žertéř na dvoře krále Artuše ... sestra Palečková
Magellan, slavný mořeplavec ... nejmenovaný důstojník čs. plavby
labsko-odersko-dunajské
Dále hrají: inženýři a dělníci na kosmodromu na mysu Kennedy, komety,
povětroni, mroži a protoplazmy.
I. dějství: v roce 2000 na kosmodromu na mysu Kennedy
II. dějství: o hodinu později v raketě PRAVEX, série CL
III. dějství: o pár světelných staletí později v mracích Magellanových
na planetě tří sluncí.
PROLOG
Komentátor: Ctěné dámy, milí páni, bezovečtí přátelé,
prosíme o slitování, tož se tvařte vesele.
Cvičili jsme v divém chvatu a přes všechno úsilí
užít kromě perel vatu tu a tam jsme musili.
Uslyšíte hrůzostrašné, místy děsné divadlo.
Drama lásky, cti a vášně - dobře to však dopadlo.
A teď, opono, jdi vzhůru, hrej, muziko pravexká !
Kdo je kadet přes kulturu (a přežije celou tůru),
ať nám potom zatleská.
PŘEDEHRA
Komentátor: Přišel jednou za mnou Zazel, na jaře to bylo v Praze,
tuhle hru mi poradil a osoby dosadil.
Hle, Matador zde skvělý, ve vesmíru ostřílený,
a to hlavně od meteoritů, proto nosí hlavu v krytu.
Jeho sok je též udatný tvor, nazývá se Deatles Blikátor.
Problémy ve hvězdné navigaci jsou mu odjakživa pro legraci.
Tato dívka spanilá, Liběna se nazývá, v raketě se ukrývá.
Pozor! Děj už začíná.
PRVNÍ DĚJSTVÍ
Sbor: (Babička Méry)
Raketová základna když dřímá
na pobřeží mysu Kennedy,
nový PRAVEX se tam k nebi vypíná.
Jaké bude dělat nezbedy ?
Už to cvaká, astronauti ztichnou,
přístroje pracují bez vady,
neboť všichni tady chtějí píchnout,
poodhalit hvězdné záhady.
PRAVEX, největší PRAVEX,
teď vzlétne bez potíží,
navzdory zemské tíži.
PRAVEX, největší PRAVEX,
ten lítá až do nebe,
i když tam zebe.
Komentátor: Jistě hbitě pochopíte, co ví dnes i malé dítě
že PRAVEX - série CL je mohutným hvězdoletem.
V kosmodromu před odletem, Matador se loučí se světem.
Matador: Do tmavého převléklo se nebe, nautický soumrak začíná,
moje milá oblékla na sebe z tweedu svrchník
- to je tkanina !
Ekliptikou Měsíc tiše pluje, zápornou dnes má deklinaci.
Drahouškovi přezůvka se zuje, kdes ztratila přezku
spínací ?
Ref.:
Dobrou noc, spanilá moje vílo, dobrou noc a jdi brzo spát.
Kéž by ti tvoje snění pozlatilo, to, že stále více mám
tebe rád.
Astrolog, horoskop vybral v snáři. Co ti v něm asi ukáže ?
Chtěl bych vidět, milá, jak se budeš tvářit, dostaneš-li
cvoka hvězdáře.
Precese je větší o půl coulu, eruptivní vzňal se trpaslík.
Políbil jsem, vidíte mně, moulu, místo tvých rtů
poštovní kastlík.
Stejně jako v T-asociacích, jedna hvězda druhé utíká,
bez tebe se smutně domů vracím, cožpak hvězdář
má na taxíka ?
Má hvězdo, já možná předpovím Ti, jaká bude činnost
sluneční.
Sotva však seženu živobytí, dříve nežli vadu srdeční.
Rozplynu se raděj v nitru hvězdy, než by z naší lásky
měl zbýt dým.
Kandidátům strhují míň ze mzdy, takže se pak sichr
vožením.
Matador: (Já nejsem žádný pecivál)
Já nejsem žádný chuligán.
Liběna: Já tě mám tolik ráda.
Matador: Teď ďábelský jsem smyslel plán.
Liběna: Jdi, už je na tě řada.
Matador: (árie o pomluvě v Lazebníku)
A ten člověk bídně zajde, jehož moje pomsta najde.
Laser nemá slitování, ve chvíli ho provrtá.
(Odejde a leze do rakety)
Blikátor: (Dobrý den, majore Gagarine)
Celý svět slyšel tu zprávu TASSu,
že zejtra letíme nahoru.
Já totiž po vědě strašně pasu.
Chci dobejt vesmírnejch prostorů.
Já to snad zazpívat nedovedu,
jak chci své kolegy převézti.
Nebudu pěstovat samou vědu,
Liběnu vezmu si pro štěstí.
Jakmile mineme Jupitera,
přiložím do kotle fotony.
Hvězdolet poskočí jako střela,
užasne Madador pitomý.
(vleze do rakety)
Sbor: (Sestoupili ze Sierry)
Už si vlezly do rakety,
chybí jenom velitel.
Ústav nemá na diety,
nepustil ho ředitel.
Eviva foton! Viva Los Alamos!
Viva neutrino! Tamto je atom!
Komentátor: Tři, dva jedna, nula, jedna, dvě, tř... Pardon !
Znovu, start je ...teď. Motory už burácí,
PRAVEX vydává se v let, trochu se však potácí.
Sbor: (Ej, uchněm)
Přetížení, přetížení,
to je těžké poležení.
Aj, to tíží, aj, to tíží,
snad to půjde bez obtíží.
Aj, to tíží, aj, to tíží,
snad nám to moc neublíží.
DRUHÉ DĚJSTVÍ
Komentátor: Na oběžné dráze každému je blaze, proto bez papíru
zpívá o vesmíru.
Sbor: (Praha je opravdu tak krásná)
Vesmír je opravdu tak krásný, jak o něm Plavec vypráví.
Ale tam u nás, tam u nás na raketě, voda není k mání,
i kyslík se shání, dispečer furt žvaní,.
chlorella nám zaclání.
Blikátor: Musím se podívat, jak plyne čas,
oč jsem už od startu omládl zas.
V noci nám Matador řasy nezalil
Takový potíže má člověk dnes,
astronaut zkusí jak pokusný pes.
Navíc se o trysku ještě popálil.
Sbor: Vesmír je opravdu tak krásný ...
Komentátor: Na palubě čeká překvapení,
ve skladě Matador vrazil do Liběny.
Matador: (Velký pán jsem, vím)
Astronaut jsem, vím,
však tě nezabím.
Gyroskop uchop teď !
V rychlejší se dáme let !
Liběna: Astronaut jsi, vím.
Však tě nebaštím.
Už mě to nebaví.
Skafandr máš rezavý.
Sbor: Astronaut to ví,
že ho nebaští.
Už ji to nebaví.
Skafandr má rezavý.
+
(Marnivá sestřenice)
Z granulace čouhaj zrna, jé, jé, jé,
Slunce je dnes samá skvrna, jé, jé, jé.
A erupce každou chvílí,
raketu by propálily,
raketu by propálily, jé, jé, jé.
(Janáček: Příhody lišky B.)
Matador: Dostaneme bóřku !
Blikátor: Jakó ?
Matador: Magnetickó !
Blikátor: Tož, Matadóre, zakotvíme střelko!
Sbor: (Marnivá sestřenice)
Liběna je dcera dneška, jé, jé, jé,
mluví čínsky ač je Češka jé, jé, jé.
Nesuší si vlasy fénem,
ale jen tak nad laserem,
ale jen tak nad laserem, jé, jé, jé.
Komentátor: Sotva se do prostoru dostali, čekaj? je různá úskalí.
Blikátor: (Tluče bubeníček)
Tluče meteorit, tluče na obal.
Ač se musím holit, radši bych se pral.
Matador má na Liběnu zálusk jak na každou ženu.
Hola, hola, hej ! V souboj pospíchej !
Sbor: Hola, hola, hej ! V souboj pospíchej !
Komentátor: Teď to přijde, už se střetli.
O Liběnu bitva bude víceméně,
proč bychom si o tom četli,
když to stejně uvidíte na scéně ?
Blikátor: Už tě procvaknu ! (bojuje)
Matador: Potvoro studená ! (bojuje) (Liška B.)
(Oba se pohybují mátožně, neb jsou ve stavu beztíže)
Blikátor: To ty mňa, Matadóre ? To ty mňa ?
Matador: Ha, padóchu, tu je ten lazér !
Blikátor: Matadóre, Matadóre ! Do roka a do dne zvu tě na boží súd !
(Propálen laserem se kácí na zem)
Matador: (Stojí nohou na poraženém Blikátorovi)
(Árie Varlama z B. Godunova)
Blikátor je hezky oddělaný,
už nebude svádět sličné panny.
Teď jsem šéfem nad svým hvězdoletem,
Liběna mi rozkvete.
(K Liběně):
Kam uklidit bezduché to tělo?
Liběno, to řešit by se mělo.
Koukni se, jak zarostlou má šíji !
V big-beatu se dosvíjí.
Sbor: Černej nebožtíku,
už jsi bez kyslíku,
za chvíli na strmou dráhu budeš naveden.
Komentátor: Dříve než bys Einstein řek,
přeskočil hvězdolet lidský věk.
a snad za pár hodin dospěl k Mrakům Magellanovým.
DĚJSTVÍ TŘETÍ
Komentátor: Matador pečlivě triedrem hledá tu ňákou vhodnou zem,
přistál a raketu složil, naproti přišli mu mroži.
Nemaj pozemské formy, asi tam nedošli normy.
Trochu se zdaj? pro smích, neb jsou z protoplazmy.
Sbor protoplazmíků zpívá v okamžiku:
Mroži: (A já sám, vždycky sám)
Magellan, Magellan, našich Mraků pravý je pán.
Magellan, Magellan, to je našich Mraků pán.
Dneska vidí pozemšťani, jak jsme zcivilizovaní.
Magellan, Magellan...
Vicedrin, vicedrin, na ten sotva najdem rým.
vicedrin, vicedrin, na ten těžko najdem rým.
Protoplazmy dávno znají, že po práškách okřívají.
Vicedrin, vicedrin...
Liběnu, Liběnu, Matador dostal za ženu,
Liběnu, Liběnu, Matador má za ženu.
Blikátoru v okamžiku dáme mroží semetriku.
Blikátor, Blikátor, nejšťastnější bude tvor.
Komentátor: Co však s Blikátorem ? Tož ho vzbuďte honem !
Mroži živou vodu točí z vodovodu.
A v případě nouze, NEALKO znaj? pouze.
Mrožice: Zdá se mi, že jsem mrožík, který si vzal do hlavy,
(Motýl) že těmhle pozemšťanům hlavy nějak napravím,
a pak se dáme v let do Galaxie zpět,
neb jenom tam lze jakž takž žít.
Blikátor: Snad řeklas víc, než chtělas říct. To už se stává.
Bude to tím, že dobře vím, že umíš plavat.
Sbor: Zdá se jí, že je mrožík...
FINÁLE
Komentátor: Po tomto drobném zázraku nemají stání na Mraku,
loučí se Magellan diktátor i celý protoplazmí sbor.
Mroži: (Jakobín)
Zdráv buď, poklade náš, mroži se loučí.
Zpívali jsme až až, a příběh končí.
Protoplazma teče, pije se káva
a v oslavných řečech zní stále sláva, sláva, sláva !
Komentátor: Ač jsme měli na mále, dočkáte se finále.
Všichni: (óda na radost)
Blikátor teď bude žíti v ustavičné radosti,
Matador ho bude krýti, neb je dobrák od kosti.
Zazel nad tím hapyendem možná slzu uroní,
Až se zase za rok sejdem, vzpomeňte si na loni !
..-ooOoo-..
==========================================================================
FIALOVÁ ZÁŘE NAD ČACKEM
Čacká opera o 4 obrazech, s předehrou a finálem
Osoby: Mu-Li-Sak, veliký vůdce čackého lidu
Revoluční duch (nehmotný)
Fr-Ťan, I. nohsled
Tu-Pan, II. nohsled
Čo-Ch?-Tan, I. podnohsled
Šu-Fan, II. podnohsled
Kou-Šu, dělnická dívka
Šu-Pak, skvrna na čistém štítu čackého lidu
lid hlavního města Mu-Li-Stanu
Děj opery se odehrává všeobecně na severovýchodě,
za tzv. Velkou čackou zdí
První provedení 19/20. listopadu 1966 na expedici BABELEX, Bezovec
Inspirováno časopisem Plamen, jenž uložil svým stálým přispěvatelům
napsat povídku, v níž by byly použity všechny dvojice slov, které převzal
hrdina Mu-Li jako půdorysná pro Čackou operu.
Předehra
(Kytarové sólo)
1. obraz
Velká kulturní revoluce v Čacku
Uprostřed scény vzadu dračí sluj, v ní sedí Mu-Li v poloze
lotosového květu. Na sluji se opaluje Revoluční duch. Vlevo dveře s
nápisem: "Vstup zakázán. Nečacké velvyslanectví"
Duch: V úvodu opery uslyšíte, jak lid Mu-Li-Stanu zpívá pokrokovou
píseň Severovýchod fialoví
Sbor: (Ze soboty na neděli)
Znám zem, tam si fouká strýc Fr-Ťan a Tu-
a není tam mouka, a rýže pár tun
Když Mu-Li zabrouká, že projev chce mít,
ti dva se koukaj? na lid.
R.
A tohle jsou další šarlatáni,
v šalbě a falši dva kumpáni.
Ten Šu-Fan byl chu-li a Čo-ch? byl vrah,
teď každý kuli má strach.
R.
Kde byly sady, tam rozkvete poušť,
a kdo strádá hlady, ať strádá houšť.
Severovýchod už fialoví
a tím hlásí příchod konin.
R.
Refrén:
Zatím má koltů pár a v prstech cítí mravenčení
a hrůzu pouští jen tak.
Však nepodceňujte tyhle příběhy, vážení,
by vám jednou nešlo o kejhák!
Duch: Ten Mu-Li - chudák náš kormidelníček - žije v prosté doškové
sluji (kouká se dolů). Je tam ještě vůbec? - Je tam! A pochopitelně
nemůže jen tak něco šplechnout do větru. Všechno je slyšet. Všechno si
lidi píšou. Jsou to přece Jeho - čačtí lidé. A proto je potřebí, aby
Mu-Li měl svého Revolučního ducha, tj. mne, jenž na něj občas
sestupuje, a tím ho oživuje, aby řekl něco zásadního k věci. uvidíte
hned, že jeho připomínky jsou vždy trefné a trefují přímo do
fialového. Kromě toho je třeba poznamenat, že naše čirá studánka
poznání - velký Mu ( ostatní mu musí říkat Mu-Li, ale já si to mohu
dovolit - my jsme blízcí strýci) - tak tento Mu je zároveň neúnavný
chodící naučný slovník naší revoluce. Dovolím si teď na něj sestou-
pit ( revmaticky slézá do sluje ).
Mu-Li: (probere se z dřímoty, pokyne gestem a výrazně hlásí):
AZIMUT - ADOPTOVAT
Fr-Ťan a Tu-Pan: (Koukají se napjatě na Mu-Li-Ho, po chvíli jako by
pochopili, otočí se k obecenstvu a křičí:)
Vše, co Mu-Li říká, je dobré; vše, co Mu-Li neříká, je špatné!
(To se opakuje při každém vstupu)
Střídavě oba: Nesmíme adoptovat cizí kulturu. Náš azimut je přesně
určen. Máme vlastní kulturu. Někteří říkají: existuje dvojí
kultura - fialová a nefialová. Ale Mu-Li říká: existuje jen je-
diná - fialová. Nebo: neexistuje dvojí kultura - existuje jen
jedna - fialová. Z toho však plyne: Nečíst nefialový tisk - je
to fialový hnus! Nesmíme mít dvojí druh inkoustu, musíme mít
jen jediný - fialový. Fialová kultura - předstupeň k ultrafia-
lové kultuře! Existují tři zdroje a tři součásti čacké kultury.
Nefialové drmolení o dvojí kultuře Mu-Li-Ho ideologie nepřijme
a nemůže přijmout.
Sbor: (Mrholí)
Drmolí, drmolí - ten projev lékem je mi,
drmolí, drmolí - tak nějak krásně je mi,
Tu-Pan dělá grimasy, působí to na masy,
zatímco odpůrce odvádějí do basy.
Duch: Ano, odpůrce nám odvádějí do basy, ale my tady zůstáváme. A my
se musíme neustále učit od našeho velkého Slovníka! Musím na
něj honem sestoupit.
Mu-Li: BAHNÍ - BASTARD
Fr + Tu: Revisionisté a fašisté se bahní ve své pseudokultuře, která
je bastardem pravé kultury. Ale náš čacký lid nikdy nezapadne do
tohoto bahna jihozápadní kultury. Náš velký Mu-Li říká: "Fialová
kultura - jediná nezdegenerovaná a schopná vedoucí úlohy". Nebo
jak jinak výstižně hovoří:"Fialová kultura - jediná
nezdegenerovaná a schopná vedoucí úlohy!"
(Podobně se opakují další hesla.)
Nechť si Jihozápaďané básní o své kultuře, my víme, že je to pseu-
dokultura. Naše kultura bude vést, i kdyby na rýži nebylo. Mu-Li
- největší spisovatel a skladatel. Nefialové kultuře musíme pomoci
k jejímu zániku. Náš rozhlas - pomocník v šíření naší fialové kul-
tury!
Sólo: (Milostné zvířátko z Prodané nevěsty)
Rozhlasovou troubu uděláme z vás, z vás, (Dívka obskakuje
tahle funkce není vůbec žádnej špás, špás. Šu-Fana v roli
Šikmooký Mu-Li rázně pokyne. rozhlasové trouby)
Připravte mu řeč, ať národ nezhyne.
Rozhlasovou troubu uděláme z vás, z vás,
máte na to přece tuze správnej hlas!
Duch: Áno, náš rozhlas, ale i naše televíze - všichni nám pomáhají.
Ale kdo nám nejvíce pomáhá? Nejvíc nám pomáhá strýc Mu-Li ve své
slu-ji. Já bych na něj zase sestoupil.
Mu-Li: CIVÍ - CIKORKA
Fr + Tu: Ať si představitelé jihozápadní kultury civí jak civí, nena-
leznou u nás po individualismu ani stopy. Jejich kultura je méně
hodnotná, než obal na cikorku. Vždyť cikorku u nás ani nemáme. Pro-
tože cikorka je buržoasní přežitek. Cikorku i individualismus pova-
žujeme za produkt jihozápadu. Nepoužívejte nefialovou cikorku. Po-
užívejte jen fialovou cikorku. Little Beat - typický produkt zvrá-
cené jihozápadní kultury. (K Šu-Fanovi): předveďte ho!
Šu+Čo: (Přivádějí v poutech Šu-Pa-Ka a vláčejí za ním kytaru,
kterou mu po rozpoutání surově nasadí)
Fr+Tu: Občas se i u nás stává, že se k nám dostanou výhonky prohnilé
jihozápadní kultury. Tyto pak u nás zapouštějí hluboké kořeny. Tyto
kořeny je nutno nalézti, v jejich kořenáči vyhledat, vykořenit
a všechny kořínky odstranit - i s kořínky! Prosím ukázku pseudokul-
tury!
Šu-Pak: (Trezor)
Ze zdi na mne tupě zírá pán,jenž má pod nosem kníra,
oči šikmý jako plocha, po níž do propasti vidíš hocha
v baru klouzat silou závratnou zastavil se až za šatnou.
Taková mládež nemůže být normální.
A tak pán vylez? z obrazu, v úhlu odrazu dopadl na hocha,
škrtil ho jemně - - byla to zjevně Macocha,
ó je, je, je!
Fr + Tu: Proveďme si rozbor této písně. Tak například: "Ze zdi na mne
tupě zírá pán, jenž má pod nosem kníra". Takový text je naprosto
debilní a nesmyslný. Do fialové kultury nepatří páni, ale strýci,
pod nosem nemůže mít kníra, ale knír, což je i tak projev individu-
alismu, jelikož Mu-Li kníra ani nemá. Nebo kupříkladu " v baru
klouzat silou závratnou" - no prosím, vždyť to je úplně nesmyslné!
V Čacku přece nejsou bary ani milibary, tak jaképak copak, ty jsou
přece jen v nefialovém, prohnilém světě. Nebo: "taková mládež nemů-
že být normální". Naopak, my můžeme hrdě říci: To je mládež nová,
mládež fialová! Nebo: " Škrtil ho jemně, byla to zjevně Macocha".
Autor zde zjevně překrucuje čackou gramatiku - když škrtil, tak je-
dině Macoch! Zásadně je nutno bojovat proti básním, které nemají
fialový smysl. V této ukázce vystupuje místo přirozeného hrdiny
Mu-Li-Ho hoch z baru s profilem, abych tak řekl, nevybarveným. Zá-
sadně je nutno proti takovým básním bojovat, protože to jsou ty
nejhorší zlotřilosti, které se k nám infiltrují z jihozápadu.
Šu+Čo: (dosud nadšeně hltali výklad Fr + Tu; nyní přibíhají na
předscénu)
Prosím, prosím, my jsme- my jsme to tady opravili. My už máme jas-
no: " Ze zdi na mne chytře zírá strýc, jenž má pod nosem ústa. Oči
šikmý jako pomeranč, co jsi , chlapče, co jsi zanč? Do baru jsi sa-
mozřejmě asi dosud určitě nepách?. Pách?s po závodních
jídelnách?s. Taková mládež je naše - fialová! Tu strýc vystoupil
z obrazu, v úhlu dopadu odrazl na hocha, školil ho zjevně, byla to
jemně Macoch -a, -a, -a, Macoch fialový".
Fr + Tu: (otráveně) No dobře, dobře. Odveďte ho!
Duch: Tak vidíte, tak vidíte, jak to dopadne s takovými - s takovými.
Ale co my? My tady zůstáváme. My se musíme něco dozvědět. A kdo by
nám to měl jiný říci, než náš strýc Mu-Li? Sestoupím na něho.
Mu-Li: DOPÉCI - DIFERENCIÁL
Fr+Tu: Musíme se rozhodně diferencovat od nedopečené
individualistické kultury. Tuto kulturu musíme dopéci masám, aby ji
dobře a správně strávily. Neboť Mu-Li říká: "Jediná kultura - maso-
vá kultura! Masa má velkého strýce . Jediná masa - jediný strýc.
Kdo tvoří sám, již stojí opodál. Kolektivně pomalujeme čackou zeď.
Masox - ušlechtilý výtažek mas. Mladí masáci - nejlepší kulturisti.
Sbor: (Deutschland über alles)
Ideje jsou nade všecko, zvlášť když se nic nedaří
tak se dá obloudit děcko císaři i pekaři.
Ref.: Není nad to, když je vůdce, který myslí za masy.
Jde jen o to najít tupce - eso mezi mamlasy.
Když nám velký Mu-Li řekne, že se máme utopit,
ačkoliv mu mozek měkne, k moři vedem všechen lid.
Duch: (upadá u sluje)
Fr-Ťan: Tu-Pane, hleď, Revoluční duch se nám nějak kácí. Musíme ho
pozvednout. (Pozvednou ho.) Ale co, aby nám zase neupad?? Už to
mám! Na velvyslanectví!!
Sbor: (Pod vedením obou se vrhá demonstrovat před nečacké
velvyslanectví. Nesou standarty, hrozí do oken, křičí hesla. Pak se
seřadí a konají vítěznou přehlídku před slují Mu-Li-Ho, který jim
milostivě kyne. Duch sedí na sluji a mne si ruce.
o O o
2. obraz
Kult Velkého Mu-Li-Sa-Ka
Duch: Mu-Li je velmi spokojen se svými žáky. Nyní si podrobněji
všimneme velké a mimořádné úlohy, kterou má Mu-Li ve své ze-mi.
Půjde tedy o jeho zdravý kult. A k tomu nám musí Mu-Li sám - kdo
jiný by to dovedl lépe? - něco výstižného říci.
Mu-Li: EXCERPOVAT - EPOLETY
Fr+Tu: Skromný Mu-Li nemá epolety. Přesto je nejvyšším generalisynma-
nem všech generalisynmanů. Z jeho nepatrného díla hodně
vyexcerpuješ. Tak poznáváme, jak je Mu-Li veliký. Mu-Li o sobě
správně tvrdí: Mu-Li je veliký - my jsme malí.
Šu+Čo: Každej člověk musí být jednou malej. Většina je malá furt.
Ale sem tam někdo vyroste. Tím nás však přeroste. Jako Mu-Li. Takže
ho máme až nad hlavu. Mu-Li není žádnej trpajzlík. (Ukazují obraz
přeškrtnutého trpaslíka s připojeným měřítkem. Ten se pak zavěsí
vedle některého portrétu Mu-Li-Ho, jež porůznu visí na všech obra-
zech v sále jako projeve dovršené fialové revoluce v kultuře.)
A každej z nás je čackej permoník. Mu-Li jistě vidí daleko přes ma-
sy. Na Mu-Li-Ho jen tak nedosáhneš. Mu-Li je zkrátka prvotřídní
basketbalista.
Sbor dívek: (Svatební - Ave Maria)
Stůj, při mne stůj, ať tvou moc cítím,
tvou přísnou tvář přes sebou vidím,
chvím se jak list zčeřený vánkem
bdím nebo spím hlubokým spánkem
Veď nás, vždyť víš, že je nám blaze,
když vidíme tě na obraze.
S ním celý svět jako by zpíval:
Ave Mu-Li-Sák.
Už jsem tvá, jen tvá, ve volbách jsi náš,
hlas ti odevzdám, srdce mé už máš.
Lepší s tebou se zdám, ač jsem stále táž,
jen dnes víc, jen víc zářím tvou láskou.
Duch: Myslím, že za takový chorál by se nemusel stydět ani Šubrt. Ale
co Mu-Li? Mu-Li nejenom přijímá hold mas, ale Mu-Li ty masy stále
vede. On jim nikdy neodepře pomocnou ruku, a co hlavní - pomocné
slovo!
Mu-Li: FERINA - FLóR
Fr+Tu: Geniální Mu-Li je ferina, že si vybral jako své levé ruce
Tu-Pana a Fr-Ťana. Celý národ by byl ve flóru, kdyby Mu-Li o své
ruce přišel. Tu-Pan a Fr-Ťan - levé ruce Mu-Li-Sa-ka.
Šu+Čo: Každý člověk má dvě ruce. Jo- to má, pravou a levou. A to je
právě nedokonalé. No jo, a vědí to všichni? Asi ne. Ale já mám
geniální nápad. Nápad? Jo -rozvineme to do pěti bodů:
1. Mu-Li je anatomická rarita - o to větší je jeho genialita.
2. Fr-Ťan a Tu-Pan jsou siamská dvojčata, spojená idejemi Velkého
Mu-Li-Ho.
3. Fr-Ťan a Tu-Pan jsou levější než my.
4. Jako v horském jezírku se shlíží obloha, tak se ve Fr-Ťa-No-Vi a
Tu-Pa-No-Vi zrcadlí ideje Velkého Mu-Li-Ho.
5. Vám, poděkování a lásku vám, Tu-Pa-Ne a Fr-Ťa-Ne! (Objímají je.)
Fr+Tu: (otráveně) No dobře, dobře, tak už běžte!
Sbor: (Vinetou)
Mu-Li-Sak, Mu-Li-Sak, příklad pro mládež všech dob,
" " , genius revoluce.
" " , ustřihl si vlastní cop,
" " , má levý obě ruce.
" " , veliký vojevůdce,
" " , mírový praporečník,
" " , sirot a vdov je svůdce,
" " , má ze všech nejradš? slečny.
" " , duchem osvícen věští,
" " , myšlenky z něho srší,
" " , poručí větru dešti,
s Duchem říká Mu-Li-Sak: bez jader nezaprší!
Duch: Abychom ještě hlouběji pochopili zdravý kult strýce Mu,
potřebujeme, aby nám on dal zase nějakou tu direktivu.
Mu-Li: GRANIT - GUANO
Tu+Fr: Začneme veršem revolučního klasika: Bude-li každý z nás z
granitu,
je celý národ z kádrů!
V granitu je obsažen pokrokový křemen, který dává průchod
ultrafialové barvě. Tím urychluje proces za dovršení fialovizace
národa. Na granitový ostrov si kapitalističtí dravci netroufají,
zatímco guanový bezostyšně vykořisťují. My čačtí lidé - buďme
z granitu! Neboť Mu-Li proklamuje: Fyzická odolnost národa- záruka
úspěchu revoluce!
Šu+Čo: My, čačtí holiči, jsme na tom fyzicky velmi dobře. My, čačtí
ševci, na tom nejsme o nic líp! Takže máme dvě fyzicky zdatné
profese. A co zbytek národa? Ha, mám nápad. Nápad? Geniální?
Samozřejmě, že geniální. Rozvedeme to do pěti bodů:
Mu-Li nejen proklamuje, ale i fyzicky odolává.
Mu-Li neochvějně odolává fyzice.
Odolávat fyzice - toť největší úspěch revoluce,
Takových úspěchů jen houšť!
Mu-Li říká, že v Jang-ts? jsou žraloci,
ale že jsou papíroví!
Duch: Mu-Li se právě totiž rozhodl znovu předvésti lidu svou fyzickou
odolnost. Tentokrát si k tomu vybral žraloky zamořenou řeku
Jang-ts?.
(Mu-Li je Fr+Tu vynesen opatrně ze sluje, načež Šu+Čo ho položí na
židli a počnou mu hýbati rukama, jako když plave prsa. Mu-Li se celý
chvěje, ale plave. V příslušném místě písně mu Duch šplouchá vodou
u ucha a pak ho i pocáká.)
Fr+Tu: (Árie Měsíce)
Plavu si, ani nevím jak, a plaváním si tříbím zrak,
mám jen hlavu plnou idejálů.
Mám rád vodu smrdutou, dělám dobu pohnutou,
pohleďte na tu hru mejch tučnejch svalů!
Mám Jang-ts? rád, a proto si na její chlad tu zvykám,
požírám kapry i lososy, tykám štikám.
Řekni, štiko modrošedá, proč Jang-ts? mi pokoj nedá,
a proč mě láákáá?
Proč šťasten jsem, když do ucha mi chladná voda šplo-u-chá
a cáákáá, a cáákáá?
Šu+Čo: (Odvádějí vyčerpaného Mu-Li-Ho do sluje, ždímají ho, masírují
a balzámují atd. Usadí ho do sluje a utáhnou mu matice v kloubech.)
Sbor: (Tam za vodou v rákosí)
Tam za vodou v rákosí mám ukrytý prám,
tam za vodou v rákosí je Mu-Li-sak sám.
Jak tuze mu záleží vzrušit celý svět,
ten čas, co mu naměří, je rekordem hned /-měl hned/.
Duch: Po této velkolepé ukázce vítězství strýce Mu nad žraloky v řece
Jang-ts? je už On zase připraven a fyzicky posílen rozdávat
moudrosti, které jsou, abych tak řekl, nenahraditelné.
Mu-Li: HROUŽITI - HNÍSTI
Fr+Tu: Mu-Li se hrouží do svých idejí. Jeho myšlénky, hnětené jím
samotným v kadlubu světových dějin, jsou největším pokladem
lidstva. Pokrytecké jihozápadní upíry surově hněte závist, že je
neoblažuje takový zdroj nepřekonatelných revolučních idejí. Nikdo
nevidí tak ostře jako Mu-Li fialovou budoucnost Čactva. Všichni
víme, že Mu-Li - jediná jistá záruka revoluce!
Šu+Čo: Je málo takových záruk jako je ta Mu-Li-Ho. Pamatujte si pět
bodů:
Na Mu-Li-Ho je prodloužená záruka 15 let.
Co jsou ledničky Calex proti Mu-Li-Mu?
Na Mu-Li-Ho se dají vsadit pěkný peníze.
Jako je jisté, že na severovýchodě vychází z červánků ráno
slunce, tak je stejně jisté, že Mu-Li je ztělesněním revoluce.
Bez Mu-Li-Ho nedá revoluce ani ránu (Šu bouchne Čo do zad).
Duch: To má ránu! Ale Mu-Li ne. Ten stále přemýšlí. A jeho myšlenky -
to jsou perly, které nám tu a tam předhazuje:
Mu-Li: CHLÍPNÍK - CHROUST
Fr+Tu: Jihozápadní chlípníci a jejich pomahači si ve své zhůvěřilosti
myslí, že Mu-Li není nesmrtelný. Ale lžou, jako obvykle.Sami hynou
jako chrousti v podletí, zatímco Mu-Li je přežívá. Nejmodernější
pokroková lékařská věda, vyzbrojená idejemi Mu-Li-Ho mu splácí svůj
dluh tím, že ho udržuje při životě. Pak se nedivme, že Mu-Li musí
být nesmrtelný. Nebo jinak, jak říká sám Mu-Li o sobě: Pak se
nedivme, že já musím být nesmrtelný!
Šu+Čo: Strýc Mu-Li si troufl na všechno- i na nesmrtelnost. My jsme
sice smrtelní, ale za nás myslí Mu-Li. Jenže co kdybychom Mu-Li-Ho
neměli?
Kdybychom neměli Mu-Li-Ho, museli bychom si ho vymyslet.
Mu-Li je náš první a největší přežitek.
Mu-Li nemá na vybranou: být či nebýt.
Mu-Li nesmí tam, kam musí všichni.
Po Mu-Li-M se nedá nic zdědit.
Duch (podruhé upadá)
Fr+Tu: (Všimnou si toho, jdou ho pozvednout, ale pak zavelí:) Na
velvyslanectví! (Hesla, křičte hesla, za mnou, atd. jako po
I.obraze)
o O o
3. obraz
Velké milostné intermezzo
Duch: V tomto obraze půjde o rozpoutané vášně. Ale ty musí být poutány
slovy našeho velikého strýce Mu. Povězte nám, strýče, něco ze svých
bohatých životních zkušeností:
Mu-Li: IMITOVAT - INDIE
Fr+Tu: Jako nesmíme imitovat feudální kastovní systém Indie, nesmíme
ani imitovat rozdělení na dělníky, rolníky a inteligenci. Je jenom
jedna společnost pro všechny jednotlivce. Kdo tvrdí opak,je
dogmatik. Naše vysoce proorganisovaná společnost dospěla již tak
daleko, že Mu-Li mohl směle prohlásit: Neexistují zájmy jednotlivce
- existuje jen zájem společnosti.
Šu+Čo: Jsi jednotlivec? Určitě. A máš jednotlivé zájmy? Nemám. Mám
zájem o společnost. A má každý společník společné zájmy? Asi ne.
Ale mám originální nápad! Je geniální? Samozřejmě. Jako že to
rozvineme do -ee- čtyřech bodů? Kdepak - do pěti:
Nic není zajímavější než společnost.
Nic není méně zajímavé než jednotlivec.
Mu-Li má jediný zájem: uskutečnit revoluci na celém světě.
Hlavním zájmem Čs. astronomické společnosti je uskutečnit
revoluci v celém vesmíru.
O to se zajímáme i my.
Duch: Když nám byly takto vytčeny úkoly, jde jen o to, jak je plnit.
A v tom nás posilujž moudrý hlas strýce Mu, který bez váhání
praví:
Mu-Li: JEMNOVLNNÝ - JIHOČECH
Fr+Tu: Vývoj revoluce musíme chápat v historických souvislostech.
Vycházejme z revolučního odkazu našich zahraničních předků -
jihočeských husitů. Proti zaprodaným lokajům raného středního
feudalismu, oděným v jemnovlnné hábity, nekompromisně bojovali.
Nemohli již tehdy vystát rozmařilý a neasketický život panstva.
Mu-Li se plně ztotožňuje s dřevním heslem svého středně
velkého předchůdce, Jana Žižky z Brandýsa: Kdo není asketa - je
sketa!
Šu+Čo: Jsi sketa? Ne, asketa. Á - sketa! Ha.
Mu-Li není sketa.
Kdo chce nášup, je sketa.
Fialoví lidé nejsou tak ubozí, aby neovládli své chtíče.
Jediná skutečná láska je láska k idejím Mu-Li-Ho.
Kdo má rád holky, je blbec.
Duch: K ilustraci posledního citátu uvidíte nyní scénu, jež vám ukáže,
kam až to vede. když někdo nezvládl rozpracování idejí strýce Mu.
(Dívka Kou-Šu je atakována kytaristou Šu-Pa-Kem, který ji klečí u
nohou a zpívá:)
Šu-Pak: (Cesta rájem)
Pojď našim fialovým rájem. Však počkej, přestaneš se smát,
až budeš muset platit nájem za právo chtít se vysmrkat.
R: Teď věz, že je líp vždy lhát než být
jak zrádce jat, v zemi shnít.
Pojď, napojím tě extra čajem, ten nápoj lásky budem pít.
Ač zdá se ti, že voní málem, nech si od Mu-Li vysvětlit, že (R:)
(Oba odcházejí do dálky jako po stepi, držíce se za ruce.)
Duch: Drama se zauzluje. Co se tu stalo? Jak tomu máme rozumět? Kdo
jiný nám to může správně vyložit, než velký Mu!
Mu-Li: KATOLÍK - KAOLIN
Fr+Tu: Avšak i ve vlastních sýpkách nalézáme plevy. Musíme oddělovat
plevy. Musíme oddělovat plevy od zrna. Fukar revoluce je vymete
a odělí od pravého revolučního ječného zrna. Všechny katolíky
a s nimi spřažené chruščovovské revizionisty a americké
imperialisty pošleme rýžovat kaolin do pouště - Gobi. A tak se
naplní, co Mu-Li přikázal:
Poušť Gobi - fialová lázeň nepřátelům.
Šu+Čo: I nepřátelé musí do lázní. Amy jim přidělíme poukaz. Ale jak je
přesvědčíme o výhodách lázní? Jednoduše - v pěti bodech:
Na poušti Gobi teče teplá voda.
Poušť Gobi - Karlovy Vary Čacka.
Poušť Gobi - největší plovárna na světě.
Poušť Gobi - zavodňována potem nepřátel velkého Mu-Li-Sa-Ka.
Poušť Gobi - 365. vážné varování zbloudilým.
Šu-Pak:(Zpívá ke Kou-Šu): Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě,
v komuně se mne na to budou ptát.
Proč přeřazen jsem nebyl ku výrobě,
když jenom jedné chtěl jsem na ni hrát.
Sbor: S tou kytarou se rozluč i s tvým domem,
poušť Gobi je teď zvláště útulná.
A s dívkou Kou-Šu rozžehnej se honem,
jestli je aspoň ona rozumná.
Duch: Tak vidíte, dívka Kou-Šu se snad ještě napraví, ale zhýralec
Šu-Pak sebekriticky uznal svou chybu a dobrovolně odchází na celiny
do pouště Gobi. A co my- my se můžeme ještě lépe učit u našeho vždy
připraveného kormidelníka - strýce Mu.
Mu-Li: LEDVÍ - LUČIŠTNÍK.
Fr+Tu: Osamělý fialový lučištník revoluce má odkryté ledví. Jeho
zranitelnost odstraní druhý lučištník, jenž mu ledví kryje. Je však
nutný další lučištník, který by kryl ledví druhému. Dialekticky
využívají jím vynalezené metody úplné indukce Mu-Li dospěl
k neotřesitelnému závěru: Pro velká n je lučištník nezranitelný. Odtud
bez důkazu plyne Mu-Li-Ho teorém:
Jedinec nic - kolektiv všechno.
Šu+Čo: Nic - to vlastně není moc. Takže ten zbytek je vlastně všechno.
Tak to všechno nějak rozdělme. Jak? Jednoduše - po dvou ? Kdepak,
po pěti:
Jedinec je prázdná množina.
Sjednocení všech prázdná množin je jedna plná fialová množina.
Mu-Li-Ho teorémy není třeba dokazovat, neboť je denně dokazuje
praxe.
Jedna vlaštovka jara nedělá.
Čím víc vlaštovek pobijeme, tím víc žížal zbude pro lidi, a ještě
ušetříme výdaje za jaro, a tím zabijeme dvě mouchy jednou ranou.
Kou-Šu: (Odhání papírové vlaštovky a zpívá - nápěv Matylda):
Prodírám se mlázím a plaším každou vlaštovku,
zamáčknu mouchu a jen o tom sním,
že nacpu si brzy nejmíň jednu kabelu
našeho strýce senza učením.
Sbor: Vstávej, Matyldo, vstávej, Matyldo,
na návsi žížaly rozdělují.
Pak nacpi si brzy nejmíň jednu aktovku
našeho strýce senza učením.
(Třetí úpadek revolučního Ducha, útok na velvyslanectví, přehlídka)
4. obraz
Boj s nepřítelem na všechny strany
Duch: Právě jste viděli to spontánní a přímo, řekl bych, živelné
nadšení, s nímž se vypořádávali čačtí občané s pracovníky nečackého
velvyslanectví. Ti měli sice prozíravě zavřené okenice - však
jinak...
Ale co my? Jak jsme připraveni na boj s nepřítelem ve čtvrtém
obraze? Čím my jsme to vyzbrojeni? No, čím jiným, než idejemi
našeho velikého vůdce Mu!
Mu-Li: MASAKROVAT - MACARÁT
Fr+Tu: Nepřátelé revoluce jako macaráti bojící se fialového denního
světla zalézají do děr a kálejí odtud bahno rozkladu do našich řad.
Není jiné cesty než tyto odporné plazy vyhledat, identifikovat a ma-
sakrovat v jejich doupatech. Jejich černá krev nám k vláze půdy služ!
Nesmíme však být tak sobečtí, abychom zbavili červotočivých cizopasní-
ků jen vlastní zemi. Mu-Li už dlouho naléhá:
Musíme zachránit celý svět od bahna rozkladu!
Šu+Čo: Pořádnýho bahna je na světě vlastně málo. To je fakt, sem tam
nějaká ta rašelina, tu a tam močál, ale o pořádný bahno nezakopneš.
Takže ten zbytek můžeme klidně zlikvidovat v pěti bodech:
Zaútočíme na Piešťany!
Mu-Li - detektor bahenních plynů
Nežli vrstva bahna, raději plná sluj radioaktivního popela
Bahenní zimnice - dětská nemoc proletářské revoluce
Boje s bahnem se nikdy nenabažíte - bažanti!
Duch: Kdepak bychom se ho nabažili. Dyť porád bojujeme s bahnem. No
jo, no nic. Podivete se, jak bych vám to tak nějak lidově řekl? Já
myslim, že já bych vám to nikdá tak neřekl. Já si myslim, že bode
nélepči, dyž se zeptáme našeho odbornika, keryho tady máme ve
stodio - eh - ve slojo. A je to oblíbeny strýc Mo-Li!
Mu-Li: NADÁVAT - NÁDRAŽÍ
Fr+Tu: Varujme se bývalých přátel! Včera tě vítali na nádraží, dneska
ti nadávají ve zdviži, a zítra - zítra zákeřně vrazí kudlu revoluci
do zad. Přítel, jemuž jsi vyjevil všechny záhyby svého nitra,
všechny své slabé stránky, tě ohrožuje víc, než tvůj úhlavní
nepřítel. Kromě Mu-Li-Ho nemáme přátele ve světě širém. Mu-Li nás
varuje:
Bývalý přítel- Tvůj nejhorší nepřítel!
Šu+Čo: Není přítel jako nepřítel. Nejlepší přítel- mrtvý přítel.Mrtvý
přítel nekecá. Pro každého přítele jednu kulku. Pět kulí jako v
Sarajevu:
Mladý přítel- starý vrah
Nepřátel se nelekejme - na minulost nehleďme
Minulost varuje: už nikdy Mnichov!
Nejlepší přátele najdeš v opozici
Vizitkou tvé uvědomělosti je počet tvých nepřátel
Sbor: (Lékořice)
Chceme se teď vypořádat s opozicí,
jen nevíme, kdo k ní patří, holomci.
Tak svoláme demonstraci na ulici,
tam se musí sejít všichni pitomci.
Ref.: V opozici budou všichni, kdo umějí slova anglický.
S opozicí zatočíme. Prosící budou fakticky tiší navždycky.
Zatvrzelé pošleme na expedici,
ať vymrznou, pomlátí se, vrahouni.
A ten zbytek opijeme slivovicí,
čelem k masám, které kolem okouní.
Duch: Když jsme se takto rázně vypořádali s opozicí,můžeme postupně
nacházet i další nepřátele. A proto, abychom správně - a tak nějak
fakticky - odhalili nepřátele, a odhalili je - já se to nebojím říci
- třeba i ve vlastních řadách, k tomu potřebujeme jako posilující
balzám několik výstižných výkřiků strýce Mu.
Mu-Li: OPERACE - OHOLIT
Fr+Tu: Při boji se světovou reakcí domluvy nepomohou. Je nutno
operativně odstranit mokvající vřed na těle lidstva. Tito "lidé"
by byli schopni oholit i tři fialové vlasy strýce Mu-Li-Ho.
Jakékoliv zaváhání či nemístný soucit by se rovnal sebevraždě.
Moment překvapení musí převážit nad momentem setrvačnosti. Tyto
"lidi" Mu-Li naposledy vážně varuje:
Nepřítele nesmíme varovat, ale překvapit útokem!
Šu+Čo: Nejlepším útokem je obrana. Správně, nikoho nebudeme varovat.
Pojďme obezřetně zaútočit. Tady jsou citáty:
Útok -překvapující dárek k narozeninám nepřítele
Nesmíme se ukvapit zaútočit náhle
365. vážné varování - moment překvapení
Kdo zaváhá, nežere
Kdo nežere, zaváhal
Sbor: (Jó, třešně zrály)
Nepřítel číhá, zlý nepřítel číhá, bacha na něj dám.
Kdybych si nedal, kdybych si já nedal, střelil by mne sám.
Denně si čítám, já si denně čítám, jak vyzráti mám naň.
Na jeho léčky, na ty jeho léčky, mám ukrutnou zbraň.
Náš strýček Mu-Li, velký strýček Mu-Li, ideje dal nám,
že žádná válka, vůbec žádná válka není hlavolam.
Chytneš fašistu, revizionistu - je to bábovka.
Za pouhej tejden, za necelej tejden, je to hotovka.
Dobudem New York, Paříž, Moskvu, New York,
zbytek vzdá se sám.
Pak zabalíme, pak my zabalíme fialovej krám.
Duch: Myslím, že všichni, kdož jste vyslechli tuto údernou píseň,
chápete, že s jejími slokami na rtech kráčeli bojovníci čacké
kultury až před Čackou zeď do nečackého světa, aby se jednou
provždy vyrovnali s jihozápadem. To se jim samozřejmě plně daří,
neb takové písně - ty samy boří brány měst. Ale co my ? My jsme
tady a my se musíme soustředit na to, abychom vybojovali boj s
nepřáteli až do vítězného konce, ať jejich či našeho. Kdo jiný by
nám k tomu mohl vlít do žil životodárnou sílu, kterou vždy oplývali
čačtí bojovníci, než strýc Mu-Li-Sak?
Mu-Li: PIKLE pro POHROBKA
Fr+Tu: Stejně jako kuli chamtiví příbuzní pikle na pohrobka,
nechráněného otcovskými křídly vlasti, tak i nefialové obklíčení z
jihozápadu hledá skulinu v naší čacké zdi. Ve své špinavosti se
nezastavují ani před financováním páté kolony v našich řadách. Ale
skulinu v naší zdi nenajdou, zatímco v jejich papírovém plotě je
děr nepočítaně. Přijde den - es kommt der Tag - (aby tomu Nečačané
dobře rozuměli), kdy masy tento papírový plot povalí a fialovou
ideologií zaplaví celý svět. V tomto boji - jak Mu-Li výstižně po-
dotkl - Nemůžeme nic ztratit; můžeme jen vše získat.
Šu+Čo: Prý nemůžeme nic ztratit. To je dobrý, ale já jsem právě
ztratil pokračování. Tak si skočíme na Ztráty a nálezy. Jo, taky
lidem dáme poslední pětku a ztratíme se.:
Když jsem šel z hub, ztratil jsem zub - mám tedy nárok na
umělý chrup
Oddělení ztrát a nálezů je infiltrace z jihozápadu
U nás jsou zloději bez práce
Kdo má co ztratit, je mezi námi předem ztracen
Nemůžeme nic ztratit, protože nic nemáme
... Pojďme se ztratit!
Duch: Je pochopitelné, že při budování tak rozsáhlé říše, jakou je
Říše čacká, dochází občas z upřímné vůle k jistým přehmatům, kterým
se lidově- leč nesprávně- říká "boty". O nich teď uslyšíte více.
Sbor: (Schody do nebe)
V takových botách nezebe - řvou však o pomstu do nebe.
Člověk až čumí, jak Fr-Ťan (Tu-Pan) umí - nemyslet vůbec ze sebe.
Není tu místo pro tebe, jak Mu-Li vstoupí do nebe,
pustím ti žilou a s tvojí milou - sotva budete andělé.
Ty jsi takový slizký slimák - vidím, že jsme tě podcenil.
Příště zařídím všechno jinak - abych se ti zas já odměnil.
Duch: Vidíte, vidíte, i v Čacké zemi- dokonce i v kruzích nejvyšších
nohsledů - dochází k rozporům, které je třeba řešit. Tyto zákulisní
čachry zde ovšem vidět nemůžete, neboť se odehrávají v zákulisí.
Ale nakonec si všichni uvědomí, že nemohou tak nějak sami, ale
musí všichni tak nějak dohromady - jsou přece všichni na jedné
džunce!
Sbor: (Dříve než na louce rozkvete kvítí)
Dříve než před námi zatáhnou oponu dolů,
chceme se navzájem ujistit naposledy,
že se sic nesníme obzvláště velikou láskou,
ale že bez sebe už nelze nám žíti dál.
Ref.: Poznám, poznám, co jste vy ostatní za skety, co jste vy zač.
Snívám, snívám celý den, celou noc, o vzteku svém,
o vzteku doslova báchorečném.
Dříve než před námi...... žíti dál.
(Největší úpadek revolučního Ducha, velvyslanectví téměř zničeno,
na přehlídce se pošlapávají nápisy, stržené z Nečackého
velvyslanectví. Po přehlídce Mu-Li vyleze ze sluje a rozdává během
zpěvu všem balíčky rýže III. jakosti a přidává se k všeobecnému
křepčení.)
- = -
F I N Á L E
Všichni: Proč bychom se netěšili, netěšili,
když nám Mu-Li rýži dá, rýži dá.
Jenom ten je fialovej, kdo z života nic nemá, nic nemá.
Kdo je hloupý, neprohloupí, když se s náma dá do party,
v kolektivním potřeštění přibijeme na standarty:
Konec radosti! Konec radosti!
Imperialisti - hlísti!
Jste fašisti! Jste fašisti! (Da capo al fine)
Přídavky: Teď, když máme, co jsme chtěli, do Šejkspíra zvesela,
a z opery od Verdiho častuška se udělá.
Znám jednu dívku, ta má citáty.
Mezi nimi, mezi nimi aji trochu vaty.
Kus vaty sem a trochu citátů,
slepím to jen do prima salátu
a pak vydám v revolučním duchu,
oj, to by bylo bylo ve suchu !
oo OOO oo
KŇUBOL SONGS LATEST HITS
UNCOPYRIGHT
1 9 9 4
Dopísané v deň osláv 75. výročia založenia ČAS:
Paĺo Rapavý, Rimavská Sobota
Recenze 16. mája 1993:
Jiří Grygar, Praha - Hostivař
Věnováno památce Neznámého Meteoráře
======