Psano pro Instantni astronomicke noviny, duben 2000.

Mezinarodni astronomicka unie

International Astronomical Union [IAU]
Union Astronomique Internationale [UAI]

Jiri Grygar

Astronomove citili potrebu mezinarodni spoluprace patrne nejdrive ze vsech prirodovedeckych disciplin. Jiz koncem 18. stol. se v Gote domlouvali na program hledani hypoteticke planety mezi Marsem a Jupiterem a v 19. stol. zapocaly dalsi velke vyzkumne projekty pri sledovani Slunce, vymerovani geoidu Zeme, sledovani zemske rotace, precese a nutace, pruzkumu Arktidy a Antarktidy [Mezinarodni polarni rok] a fotografickem mapovani hvezdne oblohy [Carte du Ciel, 1887].

Slibne se rozvijejici spolupraci vazne narusila I. svetova valka a tak az v povalecne euforii doslo jiz r. 1919 k ustaveni IAU. Ceskoslovensko se k IAU pripojilo hned v r. 1922 a v r. 1928 byl jednim z mistopredsedu IAU zvolen tehdejsi reditel Statni hvezdarny CSR prof. Frantisek Nus~l [1867-1951]. IAU byla tehdy pomerne vylucnou mezinarodni vedeckou spolecnosti s velmi vysokou spolecenskou prestizi. Valna shromazdeni [kongresy] se konaly s vyjimkou obdobi II. svetove valky v pravidelnych triletych intervalech v metropolich predevsim velkych evropskych zemi za ucasti prezidentu, monarchu ci jinych statnich cinitelu na zahajovacich ceremonialech.

IAU vskutku vykonala velmi mnoho zasluzne prace pri koordinaci vyzkumu blizkeho i vzdaleneho vesmiru a pruznym zrizovanim vedeckych komisi, jez se venovaly aktualnim problemum astronomie od Slunce pres Mesic a planety, meziplanetarni latku az po hvezdy, hvezdne soustavy a cizi galaxie, znacne posilila sve odborne i organizacni renome. Od sameho pocatku az dosud si IAU uchovava zasadu individualniho prijimani clenu, jimiz se az na vzacne vyjimky mohou stat pouze astronomove, kteri dosahli minimalne vedecke hodnosti PhD. [u nas CSc. nebo Dr.] a maji astronomii jako hlavni povolani. Pro clenstvi v IAU musi byt doporuceni bud Narodnim astronomickym komitetem nebo predsedou nektere z komisi IAU. Pocet clenu se zprvu pohyboval kolem nekolik set, ale po II. svetove valce a zejmena po rozmachu kosmonautiky zacal exponencialne narustat a nyni se uz pomalu blizi 10 tisicum. Proto byly pred nekolika lety ustaveny sekce IAU, jichz je tc. 11 a jez zastresuji praci 40 vedeckych a organizacnich komisi. K tem organizacnim patri zejmena velmi dulezita komise pro astronomicke telegramy, ale tez komise pro vyucovani astronomie ci vymenu astronomu ci ochranu astronomickych pozorovacich stanovist.

V IAU vykonali velkou vedeckou i organizacni praci koryfejove svetove astronomie XX. stoleti, jako napriklad holandsky astronom prof. Jan H. Oort [1900-1992], armensky astrofyzik akademik Viktor A. Ambarcumjan [1908-1996], anglicky teoretik Sir Arthur Eddington [1882-1944], American Fred L. Whipple [1906-] a mnozi dalsi svetove prosluli specialiste. Z nasich astronomu dosahl nejvyssiho postaveni v IAU Doc. Lubos Perek [1919-], jenz byl zatim jako nas jediny astronom zvolen v r. 1967 generalnim sekretarem IAU a vedl si v teto funkci znamenite. Krome jiz zmineneho prof. Nus~la se posleze stali mistopredsedy IAU jeste reditel Astronomickeho ustavu CSAV Dr. Bohumil Sternberk [1897-1983] a predni slovensky astronom Prof. L'ubor Kresa'k [1927-1994]. Relativne nejlepsi zastoupeni v organech IAU jsme meli prave v dobe pred XIII. valnym shromazdenim IAU, jez se uskutecnilo v Praze v srpnu 1967 pri prilezitosti inaugurace ondrejovskeho 2m reflektoru. Prezidentem IAU byl tehdy vyznacny belgicky astrofyzik Prof. Pol Swings a pri priprave kongresu sehral velmi vyznamou roli tehdejsi vedouci ondrejovske skupiny stelarniho oddeleni Dr. Miroslav Plavec [1925-]. Prazskeho kongresu se ucastnilo na 2000 astronomu a jejich doprovodu. Napr. nas krajan prof. Zdenek Kopal [1914-1993] si tehdy z Manchesteru do Prahy privezl jak manzelku a tri dcery tak i nastavajiciho zete, jelikoz pri prilezitosti kongresu provdal dceru Zdenku v chramu sv. Vita. Tehdejsi rezim to chapal jako antiateistickou provokaci, takze v dalsich desetiletich prof. Kopal marne zadal o vstupni viza do republiky.

Obdobi normalizace po potlaceni Prazskeho jara se bohuzel znacne podepsalo i na mezinarodni spolupraci nasich astronomu v ramci IAU, takze predchozi vytecnou pozici jsme postupne ztraceli. Pochopitelne k tomu prispel i odchod skoro cele prvni garnitury nasi tehdejsi astronomie do zahranici [M. Plavec, Z. Svestka, Z. Sekanina, F. Link, L. Kohoutek, M. Blaha, J. Pachner, A. Hrus~ka, Z. Kviz, I. Hubeny]. Prave tito odbornici zastavali v IAU i nadale radu vyznamnych funkci, ale jiz s cizokrajnymi afiliacemi.

Teprve po prevratu v r. 1989 se prevazne jiz nova generace nasich astronomu snazi dohnat nezavinene zpozdeni a v mnoha smerech se ji to zretelne dari. Nejnovejsi dukaz je stary sotva dva dny: z prave probihajiciho XXIV. Valneho shromazdeni IAU v Manchesteru prisla skvela zprava, ze Ceska republika byla vybrana jako poradatel XXVI. Valneho shromazdeni IAU v srpnu 2006 - po 39 letech a 13 kongresech se Praha opet stane na bezmala dva tydny hlavnim mestem svetove astronomie.

Jiri Grygar