Hvězdárna Zlín: Stanislav Schroetter


Stanislav Schroetter (Schrötter) byl aktivním členem astronomického kroužku, kterého jsem poznal záhy po mém příchodu na zlínskou hvězdárnu.

Později jsem zjistil, že v mládí pracoval pro firmu inženýra Karlického ve St.Městě u Uh.Hradiště, než ji stát po komunistické převratu v roce 1948 znárodnil. Je velmi pravděpodobné, že se tento ing. Karlický zabýval také astronomií. Jako kluk si při svých toulkách ulicemi St. Města pamatuji na pěknou cihlovou vilku někde na rohu ulice v blízkosti Špitálek, která měla na střeše pozorovatelnu s kopulí. Možná, že právě z této kopule pocházely na svou dobu podrobné snímky z opozice Marsu, které si pamatuji z jedné astronomické knihy, u nichž byl uveden jako autor ing. Karlický. Možná, že to byl stejný pán, který ve St. Městě před radnicí kolemjdoucím ukazoval dalekohledem oblohu. Tehdy jsem se ve svých pěti letech poprvé díval okulárem dalekohledu na Měsíc, ale nic jsem neviděl. Později jsem si na tuto svoji první zkušenost často vzpomněl a snažil jsem se ujistit, že hlavně děti opravdu v dalekohledu něco vidí.

Viděl jsem také fotografii jeho dalekohledu, který si jako mladík vyrobil.

Dlouhodobě se zabýval fotografií, mimo jiné stereofotografií, fotografov8n9 zatmění slunce, atd. Například pořídil stereo snímek Měsíce, kde pro pořízení dvou snímků z různých míst využil otáčení zeměkoule. Často využíval výhod fotokomory na hvězdárně, což bylo jednodušší, než vyvolávat černobílé fotografie v domácí koupelně. V sedmdesátých a především v osmdesátých letech se rozšířila barevná fotografie na diapozitivech. Bylo to levnější, než negativní barevná fotografie, ovšem člověk měl jen jeden diapozitiv. využil otáčení zeměkouleyvolávání a zpracování barevná fotografie byla mnohem náročnější, než černobílá fotografie, takže se barevné negativy a pozitivy nechávaly zpracovávat v profesionální firmách, jako třeba Fotografia. Pan Schroetter ovšem zvládal proces vyvolávání barevných diapozitivů východoněmecké značky ORWO. Někdy v Americe měl kamaráda, který odebíral astronomický časopis Sky and Telescope a vždycky po nějaké době mu poslal zásilku s přečtenými čísly. Pan Schroetter si je nenechal pro sebe. Měl jsem možnost si tytto časopisy půjčovat a číst si jinak nedostupné informace. Nejzajímavější články jsem překládal do Zpravodaje, takže se dostaly i k dalším členům kroužku ve formě článků. Nebo se tyto informace zužitkovaly při pravidelných přednáškách. V těch letech astrofotografové experimentovali s barevnou astrofotografií. Nízkou kvantovou účinnost barevných filmů se snažili zvýšit chlazenými kamerami nebo aplikací plynné vodíku a dalšími technikami, ale i tak se expoziční doba měřila spíše na desítky minut a na hodiny. V ST se tak objevovaly nádherné barevné fotografie, ať už od astronomů amatérů, nebo z prosionálních observatoří. Nemluvě o snímcích z kosmických sond. Po příchodu takové vzácné zásilky jsem si půjčil nová čísla ST a vypracoval seznam zajímavých snímků. Pak jsme se sešli doma u Schroetterů a pan Schroetter pořídil svým fotoaparátem Practika PLC pečlivě diapozitivy ORWO, které poté sám vyvolal. Diapozitivy se nastříhaly do rámečků a při nejbližší vhodné pondělní přednášce byl další astronomický svátek. Se zpožděním několika měsíců, někdy i let, jsme se mohli kochat nádhernými astronomickými snímky.

Pan Schroetter mluvil dobře německy, vyprávěl o kontaktech, které měl kroužek v šedesátých letech s hvězdárnou ve východoněmeckém městě Radebeul, viz http://www.sternwarte-radebeul.de koncem osmdesátých let jsem při nějakém astronomickém zájezdu navštívil i tuto hvězdárnu.

Pan Schroetter byl vždy tím správným kontaktem, když bylo potřeba vyrobit nějakou součástku, závit, kroužek, něco z jemné mechaniky a podobně. Pracoval totiž v ZPS jako dělník u soustruhu a i přes zranění na ruce byl zručný. I když byl ve své práci dobrý, nebyla to přímo jeho svobodná volba. Jako v mnoha jiných případech, komunistický režim si osoboval právo rozhodovat podle politických postojů.





Josef Chlachula

Valid XHTML 1.0!

Aktualizace 2016.04.17