Abeceda lásky

A
Abrakadabra zaříkám tě ženo
Až do smrti ať se mnou jde tvůj stín
Ábel i Kain vzývá tvoje jméno
Astra je pozdní sestra kopretin

C
Cizelér čas tvou krásu vytepává
Cítím jeho smysl pro klasický tvar
Co vezme do prstů v tom všem je tvoje sláva
Cestičkou lásky vede mě tvůj žár

Č
Často a rád se nořím do vzpomínek
Čistých jak kapky červencových ros
Čaroděj čas ať roztáčí svůj mlýnek
Člověk jen láskou volí si svůj los

D
Děkuji jaru které v plném květu
Dalo ti svoji vůni do vínku
Div divoucí jsi a já jen slova pletu
Doufám však že jim věříš blázínku

E
Elitní střelec Amor opět hlásí
Exportní zásah přímo do hrudi
Epizoda? Ne Stav po všechny časy
Eso jež plane krví nestudí

F
Fábory vlajte a fanfáry znějte
Fujary zvučte krajinou
Fagote flétno i ty klarinete
Forte pro moji jedinou!

G
Gurmánsky chutnám tvoji hladkou pleť
Gladioly jsou oproti ní hrubé
Girlandy vlasů věnčí ji a hleď
Galantní verš teď z jejich vln se klube

H
Hra bez hranic Já hořím jako sláma
Hlad po tobě je hrozně pálivý
Hřích který těší Hymnus nebo drama?
Hlas tvůj mě hladí Ví to? Asi ví

Ch
Chraňme ji v sobě lásku něhylačnou
Chorobná chlípnost kéž ji nezkazí
Chodí tu vlci ale ať si začnou!
Choulím se k tobě braň mě před mrazy

I
Inflace slov mě děsí táhne zpátky
Inspiruješ mě spíše k mlčení
Inzerát z mládí zval nás do pohádky
Iluzím však jsme dávno vzdáleni

J
Jetelem bílým ve slunečním žáru
Jít vedle tebe chtěl jsem od mládí
Já vím že je to směšné nyní kstáru
Jenže mně vlastní směšnost nevadí

K
Klekám k tvým nohám jako ke světici
Kloním k tobě svůj rozum i svůj cit
Královno moje krutě panující
Kárej i miluj jen mi nepřej klid

M
Mění se svět mění se lidské tváře
Marná je snaha popřít příjmení
Masky se mění listy kalendáře
Můj obdiv k tobě ten se nemění

N
Než naše léto odplyne a zhasne
Náročná náruč má čeká jak něžný nůž
Nutkání prolnout se je stále stejně krásné
Ničím to nezměníš jsi žena a já muž

O
Očima obluzen objetím popleněný
Odsouzen jsem - tvůj otrok navěky
Odpusť že oblétal jsem dřív i jiné ženy
Okovy přijímám a končím s útěky

P
Prý že jsme prach Prach zbude z žen i z mužů
Pak láska je jen ďáblův náhončí?
Píseň je vše co proti tomu zmůžu
Pár tónů ty však nikdy neskončí

Ř
Řeřichy kvetou léto má mě v klinči
Řev fanoušků nás ke hře pobízí
Řetězy štěstí kolují a řinčí
Řád let však míří k míru remízy

S
Slábne mi hlas jenž druhdy zněl jak zvon
Sesychám se a na tvářích mám vrásky
Skála se drolí končí maratón
Svět ale dál se točí kolem lásky

Š
Šupiny z očí dávno už mi spadly
Šlápoty vidím jak ten život šel
Šeď všedních dnů šeříky které zvadly
Šťastný byl pouze tón jenž tebou zněl

T
Toužil jsem po tobě a léta plynula
Tvoje tvář tajemná šla se mnou stále
Teď ke mně přicházíš má lásko z minula
Trápíš a trýzníš mě Jsem jistě šťasten Ale.

U
Uhranut stojím mlčky v úžasu
U tvého těla u tvých vláčných údů
Už vím co jsi Jsi óda na krásu
Úděl i úkol Zda tě hoden budu?

Z
Závěr je stejný jako začátek
Zrodím-li se kdy na tento svět znovu
Zas dej mi Bože do všech šarvátek
Zázračnou krásu trvalou jak z kovu

Ž
Žen jako ty je málo milá moje
Žár v srdci trvá déšť ho nezháší
Žízeň mě drží v stavu nepokoje
Žít s láskou tvou je slast má nejdražší