About Seč reservoir

Translation of this text is still under construction.

Seč (nearby Chrudim) is a small town about 30 km southwest of Pardubice. Located in the picturesque highland, on the southwest corner of Železné mountains. Barely two kilomtery south of the town lies a great area of water - Seč reservoir. This is a fresh water of river Chrudimka, which in Pardubice flows into the Elbe. That stretch of Chrudimka (I call it "River of passions") from Piskač's mill to the mouth of the river to the reservoir is jurisdictional its wild and masterfully clean innocence. Here and there frights some trout, pike jups, or at night furrows mysterious eels. It is so beautiful place, that it delighted rare species of herons.

Right in the mouth Chrudimka to the reservoir can one stroke carps. There are large spawning grounds, where fishermen with their dishes can not. Carps spawn in low water, heat on hot summer sun and muck in a mud like pigs. To first elbow is a southern part of the reservoir called tributary. It is the richest of the eels, pikeperches and pikes, which live with their power also on the rocky and deep bottom of "Great Lake" (part of reservoir), nearby the Jewish cemetery and, of course, deep gulfs (three deep bays in the second elbow bed from the influx after the direction of flow Chrudimka). Carps are everywhere. Most, however, just for the influx of where to flee under the protective area - to spawning grounds. When their is too many, constitute the vast flocks, which in mornings churn the water levels and by classic arrow traces on the surface make themselves known. The most beautiful is to fish early in the morning before daybreak or at night before midnight, when the moon just unlit and everything is more mysterious than the Bermuda Triangle.

Neighbourhood Seč reservoir provides equally large amount of beauty. At the foot of steep bank at the "Grand Lake" rises several breaches of a ruins of Oheb. Hence outlook is far from the west to the end Železné mountains. East covers a dense forest. Seč is actually in a shroud of kingly and fauna rich forests. Already from beginning of spring (though it is strange) grows army of small boletuses, design thousands of ants - engineers and a piece of the world does not even silence. Everithing fill pleasant chorales bird bird voices. If a man points his eyes from Oheb down, he can see amazing, albeit modest island, which is designated a nature reserve and, therefore, there can not be fishing. When by chance just nechutně turbid water, or green, just in the vicinity of the island is the cleanest. The local fish population had to tourists zvyklo so that it can even dive well. Many amurů occupies the east coast island. Recently there also appeared tolstolobici (see, especially in the dam) and div the world - I saw here, and sturgeon and parma!

Okolí Sečské přehrady skýtá neméně velké množství krás. Na úpatí srázu na Velkém jezeře se tyčí několik zbořenin zříceniny Oheb. Odtud je výhled daleko k západu až na konec Železných hor. Východ kryje hustý les. Seč je vlastně celá zahalená do majestátných a na faunu bohatých lesů. Už zjara (ač je to podivné) v nich rostou armády malých hřibů, projektují zde tisíce mravenců - inženýrů a kus světa nezanechá tu ani ticho. To zaplňují rozkošné chorály uchuskvostných ptačích hlásků. Pokud se člověk sehne okem z Ohebu dolů, uvidí přenádherný, byť skromný ostrov, který je vyhlášen přírodní rezervací a tudíž i tam nelze rybařit. Když je náhodou voda zrovna nechutně zakalená, či zelená, právě v okolí ostrova bývá nejčistší. Zdejší rybí obyvatelstvo si už na turisty tolik zvyklo, že se s ním dá i notně potápět. Mnoho amurů obývá východní břeh ostrůvku. Nedávno se tam objevili i tolstolobici (jsou vidět pak hlavně u hráze) a div se světe - spatřil jsem zde i jesetera a parmu!

Z mnohých vesniček je nejzajímavější Klokočov (na jihu; mají tam chalupu mí skvělí prarodiče), kde se už přes tisíc let na svět kouká stará lípa. Je vystužena ocelovou konstrukcí, aby kmen nepraskl a oslavována rok co rok. Z téhož důvodu je známé Podhradí (asi 6 km severně), kde zase sídlí přes 600 let starý "Žižkův dub". Když se o něj člověk opře, tak jakoby šum listů hrál dávnou melodii Husitů, pro niž by měl být Čech pyšný, že je Čechem. Mimo dubu se hned nad stromem rozkládá romantická zřícenina hradu Lichnice, odkud jsou od jihovýchodu až k západu vidět Železné hory celé.

Vzhledem k nadmořské výšce (kolem 560 metrů nad mořem) je pohled na noční oblohu bezprostředně skvostný. Čistota ovzduší a zatím malé světelné znečištění mi dovoluje na Ústupkách na poli nad hotelem Kapitán (či dokonce na pláži když rybařím) pozorovat tolik výjimečných a slabých objektů, že jsem Seči přinejmenším vděčný. Jednou bych si tam chtěl postavit lidovou hvězdárnu, abych lidem dokázal, že planetária a počítače v dnešní době stále ještě nenahradí tu nefalešnou krásu horské oblohy.

Kliknutím na obrázek získáte verzi s vyšším rozlišením.

Někteří rybáři však vidí jen svou kořist bez ohledu na rybářský řád, bez ohledu na zákony přírody. Lapou cokoliv, co chytí, chytají kdekoliv, kde chtějí. Rybářství je sport, to ano, ale rybář není jen ten, kdo ryby chytá, ale i ten, kdo máve ochrannými křídly nad životem v nejbižším okolí jeho stanoviště. Není to ten, kdo příjde pít pivo k pláži a pojídat maso z konzervy a pak je pohodí do nejbližšího křoví; ten, kdo bije a bezcitně kuchá ryby, ale ten, kdo ty flašky případně sbírá a bere ryb jen tolik, kolik smí, nebo kolik sní. Je to ten, kdo se právně zavázal k ochraně rybářského hospodářství. A pak tu jsou ještě jiní - ti, co hledají způsob, jak se opít, pobavit se a užít si na diskotéce bez širšího zájmu o poznání, či alespoň soužití s přírodou. Prosím všechny, prosím, až jednou navštívíte Seč, neberte její krásu jako monotónní projev vesnickosti a chovejte se k ní jako k přírodě. Mnohdy, když chodím po plážích, nacházím sady plechovek, papíry, spousty obalů. Po vodě občas plave kanystr a ti nejbezohlednější parkují svá auta nebo motocykly přímo na pláži, v noci z nich hrají hlasitou hudbu. A proboha proč? Tak prosím, buďte milejší a nevrážajte další nože do srdce naší matičky přírody, alespoň na horách a vysočinách ne. Odměnou vám bude dlouhý život tohoto ekosystému a hlavně přežívající duch přírodní krásy. Budiž její existence vám odměnou za váš milosrdný přístup k ní.

Ať už jsou bouře, silné jako řečtí bohové, nebo když přijdou husté mnohojazyčné mlhy, popřípadě když vychází či zapadá slunce, romantika Seče byla, je a bude vždycky nezničitelná, dokud ji turiské a bezohlední rybáři nezamoří aglomeračními zvyklostmi.

Kliknutím na obrázek získáte verzi s vyšším rozlišením,
foceno 16. května 2003 ráno těsně po zatmění Měsíce
a východu Slunce, viz fotogalerie.

Další větší psaní o Seči najdete také v článku Krásná astronomie...