Uplynuly rok se do dejin astronomie zapsal jednak udalosti tisicileti - padem ulomku komety Shoemaker-Levy 9 na Jupiter - a jednak fantastickym vykonem Hubblova kosmickeho teleskopu, jenz po oprave v prosinci 1993 se stal suverenne nejkvalitnejsim pristrojem v optickem oboru spektra. Mene efektne, ale o to efektivneji, byla vsak astronomie strzena do viru elektronicke informacni revoluce, spjate s prekotnym rozvojem a zdokonalenim pocitacove supersite Internet. Jestlize jsme jeste pred sesti lety mohli pravem zehrat na podvazany prisun informaci z astronomicky nejvyspelejsich zemi, nyni se karta obratila. To, co se nyni denne odehrava pred obrazovkami pocitacu, neni linearni narust dostupnych udaju, ale spise informacni prutrz mracen. Zacina byt zcela lhostejne, zda sedite pred terminalem v Pasadene, Tokiu, Cambridzi, Sydney, ve Stare Lesne nebo v Ondrejove: informace jsou vsude v temze okamziku, v teze kvalite a temze rozsahu!
Mam za to, ze to vbrzku ohrozi samu existenci serialu Zni. Ve chvili, kdy v Risi hvezd vysla posledni splatka XXVIII. pokracovani, jsem jiz rozepisoval dalsi dil a tak se zajiste blizi chvile, kdy nove objevy nebudu proste fyzicky schopen ani zaznamenat. Nema vsak asi prilis cenu lkat nad koncem starych dobrych casu, kdy se mi prirustek objevu za rok vesel do nejakych triceti stran rukopisu. V tuto chvili se ani neodvazuji odhadnout, kolik prostoru (a casu) zabere letosni prehled - sepsat to urcite nebude zadna legrace (presto verim, ze to nebude utrpeni pro ctenare).