Identifikace letícího objektu (UFO 831202) a srovnání
s laickými pozorováními úkazu na území Československa
Jiří Grygar
Petr Lála
Karel Pacner
Dne 2. 12. 1983 se nad střední Evropou při vstupu do atmosféry rozpadl
raketový stupeň sovětské družice Gorizont 8. Na území ČSSR byl úkaz pozorován
velkým počtem laických pozorovatelů, kteří byli vyzváni, aby zaslali svá
hlášení do redakce deníku Mladá fronta v době, kdy žádná interpretace jevu
nebyla ještě známa. Z 263 došlých dopisů byly vybrány údaje o čase přeletu,
výšce a rychlosti letu a rozměrech formace objektů a porovnány s hodnotami,
získanými nezávisle objektivními pozorovacími metodami. Srovnání ukazuje,
že vizuální kvantitativní údaje laiků jsou zatíženy tak velkými systematickými
chybami, že jsou pro samostatnou interpretaci jevů UFO většinou nepoužitelné.
1. Úvod
Počínaje r. 1947 objevují se ve sdělovacích prostředcích zprávy o létajících
objektech neznámé povahy, pro něž se posléze ujalo zkratkové označení UFO
(z angl. Unidentified Flying Objecfs). Nejrozsáhlejší studii o povaze objektů
UFO publikovali v USA Condon aj. [I]. Řada dalších prací, jež splňují základní
požadavky vědecké metodiky, se vesměs shoduje v tom, že jevy UFO lze vysvětlit
buď astronomickými, geofyzikálními či meteorologickými efekty v zemské
atmosféře anebo jako umělé produkty činnosti člověka [2]. Zprávy však připouštějí,
žeˇ: nepatrný zlomek pozorovaných úkazů se nedaří takto objasnit - přes
veškerou snahu zůstávají neidentifikované.
Koncem r. 1983 bylo takové UFO pozorováno nezávisle velkým množstvím
osob na území Československa. Jeden z autorů tohoto příspěvku (K. P.) shromáždil
početná písemná svědectví laických pozorovatelů, čímž získal unikátní statisticky
zpracovatelný materiál. Jelikož se poté podařilo (P. L.) tento úkaz nade
vší pochybnost identifikovat, lze údaje konfrontovat s objektivně zjištěnými
daty, a tak lepe porozumět okolnostem vzniku jevu UFO.
2. První laické zprávy a jejich zveřejnění
Úkaz UFO se odehrál nad územím ČSSR dne 2. 12. 1983 ve večerních hodinách
(většina pozorovatelů uváděla přelet v intervalu 19:30 až 20:00 SEČ), kdy
bylo na většině území zcela jasno. První zprávy do sdělovacích prostředků
pronikly z oblasti Vysočiny, ale publikovány byly se zpožděním - poprvé
až 23. 12. 1983 [3]. Zpoždění lze vysvětlit přirozenou obavou z blamáže
a tím, že se zprvu zdálo, že jde o lokální záležitost. Kuriozitou celé
epizody je skutečnost, že zmíněná zpráva byla publikována bez vědomí vědeckého
redaktora (K. P.), jenž by byl zveřejnění zprávy pro její pochybnost určitě
nedoporučil. Naštěstí však byla ve zprávě současně otištěna výzva, aby
očití svědkové úkazu napsali do redakce deníku Mladá fronta. Výzva se setkala
s úspěchem a již 27. 12. bylo v redakci nejméně 31 hlášení prakticky z
celé republiky [4]. Dopisů dále přibývalo i v prvních dnech ledna roku
1984, takže Mladá fronta dne 14. 1. 1984 přinesla souhrnnou zprávu o celém
jevu [5]. Byla založena na předběžné analýze více než 200 dopisů.
Shrnutím dílčích pozorování byly zjištěny tyto pravděpodobné společné
rysy:
a) Svítící těleso resp. tělesa se pohybovala přibližně od západu na
východ. Někteří pozorovatelé viděli, jak původně jediný svítící objekt
se v záblesku rozdělil na více (3 ÷ 9) složek, které dále pokračovaly v
letu v pevné "formaci". Některé složky byly zřetelně barevné, v mezerách
mezi světly bylo vidět tmavé pruhy, ale současně těmito mezerami prosvítaly
hvězdy. Jasnost svítících bodů UFO byla srovnatelná s nejjasnějšími hvězdami
na obloze, ale periodicky kolísala. Let byl přímý, plavný a zcela nehlučný.
b) Jev byl pozorován z jednoho stanoviště po dobu 10 sekund až 3 minut.
Pozorovatelům se zdálo, že úkaz probíhá nízko nad jejich hlavami (desítky
až stovky metrů). Rozměry celé "formace" byly udávány rovněž v desítkách
až stovkách metrů - za jistých předpokladů je však lze přepočítat na úhlové
rozměry řádu 10°.
c) Porovnání údajů z rozličných míst republiky nasvědčovalo tomu, že
těleso či tělesa se pohybovala na sever od našeho území v šikmé vzdálenosti
(100 ÷ 300) km, tedy vysoko v zemské atmosféře. Tomu také odpovídá fakt,
že jev byl pozorován fakticky téměř současně, i když rozptyl individuálních
odhadů času je udivující.
Ve zmíněné zprávě ze 14. 1. 1984 byly též uveřejněny údaje z odborných
pracovišť. P. L. uvedl, že šlo o objekt ve vysoké atmosféře a připomněl,
že údaje o lineárních rozměrech a lineární vzdálenosti, určené z vizuálních
pozorování na jednom stanovišti, nejsou spolehlivé. Z. Ceplecha konstatoval,
že v inkriminovanou dobu nebyl zaznamenán žádný svítící pohybující se objekt
na snímcích celooblohových komor sedmi stanic bolidové sítě Astronomického
ústavu ČSAV na území Čech a Moravy, jež byly v uvedenou dobu v činnosti.
Nepřítomnost úkazů na snímcích čs. bolidové sítě je důkazem toho, že objekty,
pohybující se úhlovou rychlostí až 2,3° s-1, byly slabší než
mezná hvězdná velikost přehlídkových fotografií, tj. -4m. J.
Strachota sdělil, že meteorologický radar Hydrometeorologického ústavu
nezaznamenal žádný objekt do výšky (10 ÷15) km a vzdálenosti až 300 km
od radaru v Praze-Libuši. P. Tříska nenalezl žádné změny ve stavu ionosféry
v uvedenou dobu. P. L. usoudil, že nejpravděpodobnější vysvětlení jevu
spočívá v zániku umělé družice nebo její části v hustých vrstvách atmosféry
ve výši (80 ÷100) km, a L. Křivský uvedl, že alternativní vysvětlení by
byl tzv. tečný bolid.
Od toho dne měli tedy laičtí pozorovatelé možnost konfrontovat svá
pozorování s názory odborníků, ale rozbor dopisů, přišlých po tomto datu
(jichž je ovšem už jen 6%) ukazuje, že to pozorovatele neovlivnilo - spíš:
popudilo. V některých zprávách je totiž zřetelná snaha pisatelů předem
vysvětlit úkaz jako doklad činnosti cizích civilizací. Někteří zastánci
takového výkladu zasílali po zveřejnění zmíněného článku [5] do redakce
Mladé fronty nesouhlasné dopisy.
3. Identifikace UFO 831202
Navzdory rozporuplnosti a neúplnosti laických hlášení bylo brzo zřejmé,
že objekt či objekty se pohybovaly nad územím NSR, NDR a PLR ve výši přibližně
100 km nad zemským povrchem. Sovětský deník Trud uveřejnil 12. I. 1984
popis téhož jevu, jak jej pozorovali obyvatelé na Ukrajině [6]. Jelikož
také celkový popis daleko nejlépe odpovídal dříve pozorovaným úkazům rozpadu
umělých družic, resp. nosných raket při vstupu do hustých vrstev ovzduší,
bylo zajisté na místě porovnat zmíněné údaje laických pozorovatelů se seznamem
drah zanikajících těles.
Obr. 1. Průmět dráhy rozpadajícího se raketového stupně sovětské družice
Gorizont 8 vůči území ČSSR dne 2. 12. 1983. Časové údaje jsou udány v SEČ,
na základě údajů z radiolokačních souhrnů
[7, 8].
Podle seznamu zveřejněného sledovací stanicí ve Farnborough (Velká Británie)
ve druhé polovině ledna 1984 [7, 8] se ukázalo, že pozorované úkazy souvisely
se zánikem předposledního stupně nosné rakety sovětské spojové družice
Gorizont 8. Před rozpadem šlo o válcové těleso s hmotností 4 t, průměrem
4 m a délkou 12 m. V době čs. pozorování se těleso, resp. jeho fragmenty
pohybovaly nad územím NDR a PLR ve výši (99 ÷ 91) km nad zemským povrchem
rychlostí 7,85 km/s (28 260 km/h), přičemž přeletělo na sever od západního
výběžku ČSSR v 19:46.40 h a na sever od východního cípu ČSSR v 19:48.10
h (viz obr. 1). V optimálním případě mohl pozorovatel na daném stanovišti
vidět celý úkaz (od horizontu až k horizontu) v trvání 3 minut. Střední
hodnota času by tedy měla být 19:47,5 h (ą1 min). Šikmá vzdálenost od pozorovatelů
na území ČSSR se pohybovala v mezích (106 -~ 310) km. Základní údaje o
této identifikaci otiskla Mladá fronta ve dnech 28. 1 a 4. 2. 1984 [9,
10].
4. Analýza vizuálních pozorování
Z dopisů shromážděných v redakci Mladé fronty jsme pro další analýzu
vybrali ty, které se nepochybně týkaly úkazu z 2. 12. 1983 - zániku raketového
stupně. Ze souboru dopisů tedy byly vyloučeny ty, jež pojednávaly o úkazech
v jiných datech, a dále dopisy, obsahující zjevně nerelevantní údaje. Těchto
nepoužitelných dopisů bylo přibližně 20 (některá hlášení jsou telefonáty
na útržcích papíru, rovněž k analýze nepoužitelná). K další analýze bylo
použito 263 dopisů, jež dostaly pořadová čísla a byly zpracovány standardním
způsobem. Z každého dopisu jsme určovali místo pozorování, počet osob,
které se pozorování zúčastnily (většinou šlo o jednotlivce, ale máme také
dopis se 40 pozorovateli na témže stanovišti!), udávaný čas přeletu, výšku
letu (obvykle udávanou v lineární míře), rychlost přeletu (obvykle udávanou
v km/h) a rozměry, tj. vzdálenost mezi nejvzdálenějšími "pozičními světly"
(opět obvykle udávanou v metrech). Rozložení dopisů podle místa pozorování
uvádí tab. 1.
Tabulka 1. Počet dopisů podle místa pozorování
západní a jižní Čechy 45
severní Morava 34
Praha a střední Čechy 34
jižní Morava 3
severní Čechy 64
západní a střední Slovensko 4
východní Čechy 76
východní Slovensko 3
Pozn.: Deník Mladá fronta se distribuuje převážně
jen na území ČSR.
Stojí za zmínku, že podmínky pro pozorování úkazu na celém území republiky
byly mimořádně příznivé. Jev se odehrával v pátek, před začátkem hlavních
večerních televizních programů i začátkem večerních filmových představení
(řada pozorovatelů uváděla, že úkaz spatřila cestou do kina) a za mimořádně
příznivého počasí při bezměsíčné noci. Podle přehledu HMÚ v Praze [11]
bylo prakticky na celém území Čech, Moravy i Slovenska jasno, protože na
naše území zasahoval výběžek neobyčejně silné tlakové výše (redukovaný
tlak vzduchu nad 1040 mb).
Čas přeletu bylo možno zjistit u 247 dopisů. Extrémní hodnoty, udávané
pozorovateli, jsou 18:30 h a 22:30 h. Rozptyl hodnot je velký, ač mnozí
pozorovatelé tvrdí, že se dívali na hodinky a čas je tedy "přesný". Zřejmě
svou roli sehrála i okolnost, že dopisy byly psány nejméně tři týdny a
nejvíce až šest týdnů po samotném úkazu. Střední hodnota času přeletu činí
19:48,1 h (ą29 min) (je udána střední chyba najedno měření), v překvapivě
dobré shodě s hodnotou určenou v odst. 3, avšak se značnou střední chybou.
Výška nad zemí byla udána ve 116 dopisech (44% materiálu) lineárně
v metrech, resp. kilometrech. V pěti dopisech byla explicitně uvedena úhlová
výška. V jednom případě pisatel porovnal údaje ze dvou stanovišť a dospěl
k šikmé vzdálenosti objektu od místa pozorování 240 km. Extrémní hodnoty
odhadnuté lineární vzdálenosti jsou 20 m (!) a 15 km. Střední odhadnutá
hodnota výšky pak činí (800 ą 1900) m. Jde tedy o formální podcenění výšky
o dva řády, ale ve skutečnosti jen o potvrzení známého faktu, že odhad
lineární vzdálenosti je v takovém případě nemožný a tudíž bezcenný.
Rychlost přeletu byla odhadnuta ve 27 dopisech (10% materiálu). Extrémy
činí 40 km. h-l a 900km.h-1. Jeden pozorovatel, srovnávající
údaje ze dvou vzdálených stanovišť, dospěl k odhadu 3000 km . h-1.
Tento údaj jsme však do průměrné hodnoty nezahrnuli. Střední hodnota odhadnuté
rychlosti pak činí (260 ą 190) km . h-1. Podobně jako v předešlém
případě jde o systematické podcenění správné hodnoty zhruba o dva řády.
Rozměry "formace" odhadli respondenti ve 45 dopisech (17% materiálu).
Extrémní odhady činí I,5 a 1200 m. Střední hodnota činí (70 ą 110) m. Dva
pozorovatelé uvedli úhlové rozměry "formace" na 4° resp. 20°. V těchto
případech nelze ovšem vyloučit, že v průběhu doby se úhlová velikost "formace"
úlomků s časem opravdu měnila. Pravděpodobně by to znamenalo, že úlomky
raketového stupně se rozptýlily na vzdálenost kolem 10 km. Ještě větší
úhlový rozptyl udali ukrajinští pozorovatelé - až 45° [6].
5. Závěry
Vizuální pozorování jevů UFO je třeba posuzovat s velkou obezřetností.
Laičtí pozorovatelé bez speciálních znalostí (zdá se, že tyto speciální
znalosti mají pouze astronomové-amatéři nebo pozorovatelé meteorologických
stanic) běžně a zcela nesprávně určují vzdálenost a rychlost objektu v
lineární míře. Převést tyto údaje na úhlové hodnoty je většinou obtížné.
Při určování vzdálenosti z paralaktického posuvu ze dvou či více stanovišť
většina pozorovatelů systematicky přeceňuje úhlovou výšku objektu nad obzorem
(obr. 2).
Čas přeletu nebývá rovněž určen příliš spolehlivě a střední chyba (ą0,5
h) je tak veliká, že znemožňuje odhadnout případné .údaje o trajektorii
objektu pouze na základě hlášení laiků. Tvrzení pozorovatelů, že čas určili
přesně, popřípadě digitálními hodinkami, nikterak nezaručuje, že údaj neobsahuje
hrubé chyby.
Poměrně dobře se shodují údaje o celkovém vzhledu, formaci, barvách
a změnách jasnosti objektů, ale zato převážně chybějí data o relativní
jasnosti objektu, stejně tak i o dráze na obloze vůči hvězdám.
Identifikace UFO je ovšem kriticky závislá právě na spolehlivém určení
vzdálenosti a dráhy, případně rychlosti letu, jasnosti a rozměru objektů.
Vizuální pozorování mohou tudíž na jev UFO upozornit, ale bez nezávislých
objektivních pozorování téměř nikdy nemohou vést k jednoznačné fyzikální
interpretaci daného úkazu.
* * *
Autoři příspěvku děkují především všem pisatelům dopisů do redakce Mladé
fronty, kteří tak přispěli k tomu, že jsme mohli uskutečnit statistický
rozbor laických pozorování jevu UFO. Na výpočtu trajektorie dráhy raketového
stupně a jejím porovnání s vizuálními údaji se podíleli J. Boček a P. Spurný,
kteří též připravili podklady k obrázkům. Standardní zpracování dopisů
do tabulek provedla L. Kalašová. M. Páleník připravil rozbor meteorologické
situace a upozornil na souvislost pozorovací aktivity laiků se způsobem,
jak tráví volný čas. Obrázky narýsoval R. Bőhnel ml.
(po kliknuti na obrázek se vám na obrazovce objeví jeho lépe čitelná
zvětšenina)
a
b
c
Obr. 2. Vizuální laická pozorování úkazu UFO 831202, z nichž bylo možné
odvodit úhlovou výšku jevu nad obzorem, byla rozčleněna do tří skupin:
a) Čechy, b) Morava, c) Slovensko. Pro každou skupinu lze v prvním přiblížení
předpokládat, že pozorovatelé sledovali týž úsek dráhy úlomků raketového
stupně. Na každém diagramu jsou vyznačeny úhlové výšky a dále poloha úseku
dráhy vypočtená z radiolokačních údajů [7, 8]. Z grafů je patrné že vizuální
pozorování v podstatě potvrzují značnou výšku jevu v atmosféře, ale průsečíky
směrů jeví značný rozptyl. Potvrzuje se také dobře známý fakt, že nezkušený
pozorovatel má tendenci systematicky přeceňovat úhlovou výšku jevu na volné
obloze.
Literatura
[1] Condon E. U. et al.: Scientific Study of UFOs. Bantam Books, New
York 1969.
[2] Klass P. J.: UFO Explained. Vintage Books, New York 1976.
[3] Severa J.: Mladá fronta 23. 12. 1983, str. 7.
[4] (sj): Mladá fronta 27. 12. 1983, str. 7.
[5] Pacner K.: Mladá fronta 14. 1. 1984, Víkendy, str. 1. L6]
Trud 12. 1. 1984, str. 4.
[7] Table of Artificial Earth Satellites. Royal Aircraft Establishment,
Farnborough, 16. 1. 1984, s. 761.
[8] Satellite situation report. NASA GSFC, Greenbelt 23 (1983), No.
6.
[9] (ker): Mladá fronta 28. 1. 1984, str. 2.
[10] Pacner K.: Mladá fronta 4. 2. 1984, Víkendy, str. 3.
[11] Denní přehled počasí dne 2. 12. 1983, Hydrometeorologický ústav
Praha, 3. 12. 1983.
Došlo 15. 12. 1986.
