 Indický
lístek č. 2.
[2 iii 99]
Konference o vede
a sdelovacich prostredcich
V pondeli 1. brezna zapocala
v Interuniversitnim centru pro astronomii a astrofyziku (IUCAA) v Pune
dvoudenni konference o vede ve vztahu ke sdelovacim prostredkum. Ucastni
se ji asi 60 prirodovedcu, novinaru a nezavislych osobnosti z Indie. Ze
zamori je tu biolog a geolog Robert Rayner z Jizni Afriky a ja. Kazdy referujici
ma asi dvacet minut na vlastni vystoupeni a pak asi deset minut na diskusi.
Konferenci jsem zahajoval
svym prispevkem (nazev si vymysleli poradatele; ja za to nemohu): Jak
politicke zmeny v Ceskoslovensku ovlivnily zpravodajstvi o vede ve sdelovacich
prostredcich? Nazev mne prinutil ke kratke historicke exkurzi o dejinach
zemi Koruny ceske a tak se mi vyjevilo, ze jsme meli prvni vyznamne kulturni
vzepeti v dobe Karla IV, coz vsak razem ukoncily husitske valky. Pak nastalo
dalsi vzepeti za panovani Rudolfa II. a opet hluboky propad vinou Tricetilete
valky. Treti obdobi souvisi s prichodem jezuitu do Prahy, kteri vybudovali
Klementinum, odkud se vzdelanost sirila po Cechach, na Morave i ve Slezsku
a prislo i narodni obrozeni s lidmi jako Purkyne, Mendel, Dobrovsky, Doppler,
Mach, Palacky, Bolzano, Krizik, Einstein atd. Vznik Ceskoslovenska navazal
na tuto tradici s vysokou uctou ke vzdelanosti a to prave i ve sdelovacich
prostredcich.
Tvrdim, ze existuje přímá
korelace mezi podporou vedy ze strany spolecnosti a jeji prosperitou. Oba
totalitni systemy, ktere jsme pak prodelali, maji jeden spolecny rys: nenavist
k vede a kritickemu tvurcimu mysleni. Naciste vymysleli koncept arijske
vedy a zatracovali vse, co napr. vymysleli zidovsti ucenci, vcetne tech
nemeckych. Viz napr. koncept Dutozeme, ktery mel umoznit raketam V2 letet
po nejkrasi spojnici uvnitr Dutozeme do USA... Nebo tez hruzna koncepce
rasove cistoty a nadrazenosti arijske rasy. Podobne dopadli marxiste-leninovci,
kteri vyhlasili za burzoasni pavedu genetiku (viz devastace pamatek na
Mendela v Brne), kybernetiku a kvantovou mechaniku a podporovali pavedu
v ekonomii, biologii (Lysenko, Lepesinska), ale i v ufologii a psychotronice.
Toto nepratelstvi vuci kritickemu mysleni stálo CCCP vojenskou i hospodarskou
silu a nakonec rozpad.
Zjistil jsem, ze existuje
neprima umernost mezi stupnem politicke svobody u nas a poctem clenu Ceske
astronomicke spolecnosti. Jinymi slovy, v totalite byla popularizace vedy
vazena a oblibena verejnosti prave proto, ze to byla jedna z mála veci,
kde se umyslne nelhalo, a to lide rychle vyciti. Nyni jsme v obdobi, kdy
vlada a politicke strany nemaji o vedu zadny zajem, nebot se z toho neda
udelat volebni heslo. Krome toho byl k nam importovan zejmena z USA a Francie
postmodernismus, ktery vedu vini ze vseho zleho a navic tvrdi, ze zadna
objektivni pravda neexistuje, ze vse jsou jen prijate konvence. Konecne
stale preziva floskule o existenci tzv. vedeckeho svetoveho nazoru, spjateho
s marxismem-leninismem, a tudiz -- ponevadz tento smer se neosvedcil --
je i veda podezrela. Toho vyuzivaji pavedci, kteri dokonce hraji roli mucedniku
predesleho rezimu materialistickeho vedeckeho svetoveho nazoru.
Referoval jsem take o nasich
pozitivech, tj. dobre urovni popularizace vedy v rozhlase (Meteor aj.)
a ovsem i o CD-ROM ASTRO 2001 a zvlaste pak o Instantnich astronomickych
novinach. To vzbudilo znacny ohlas a z toho duvodu vidim, jak je nutne
mit alespon anglicka abstrakta ci obsah cisel na WWW. Referoval jsem take
o Ceskem klubu skeptiku SISYPHOS.
Druhy hlavni prispevek mel
reditel IUCAA prof. J. Narlikar. Definoval pojem publicity na rozdil od
publikacni cinnosti badatelu. Zatimco publikace prochazeji recenznim rizenim
v odbornych vedeckych ci popularne-vedeckych casopisech, publicita je vicemene
bez pravidel, ale je nutna, ma-li vedec ziskat verejnou podporu. Napr.
velmi doporucoval vystupovani na tiskovych konferencich, jelikoz to je
schema, na ktere jsou sdelovaci prostredky uvykle z jinych oblasti verejneho
zivota. Jsou zde ovsem nemala rizika, tj. zverejnovani nehotovych vysledku,
prilis optimisticka tvrzeni o uspesich vlastni prace ci prace celeho oboru,
nesplnene ci nesplnitelne sliby, co veda dokaze, nepresne povrchni analogie
a bombasticnost.
Pritom vetsina skutecne
vedy moc bombasticka neni a ani byt nemuze. Lide, kteri vidi nedostatky
publicity, proto radi soustredit se na cisty vyzkum a nerozptylovat se,
jenze to vede ke ztrate podpory pro jakoukoliv vedu. Je ovsem pravda, ze
mnozi vyborni vedci jsou proste neschopni komunikace s novinari ci sirokou
verejnosti. Dalsim duvodem pro publicitu je snaha omezit ci vymytit obecne
prijimane predsudky, napr. ze veda muze podat dukaz o Bozi existenci, anebo
Boha vyvratit, nebo ze nasi davni predkove uz to vsechno vedeli, a my to
jen znovu pracne objevujeme.
Kupodivu neexistuje ani
zadna patrna korelace mezi IQ a tvurci schopnosti vedce, jak si lide casto
mysli. Vysoce tvurci vedci mohou mit docela prumerne IQ a naopak, vysoke
IQ vubec nezarucuje uspech ve vede. Pri kritice pavedeckych nazoru je treba
jiste obezretnosti. Prilisna agresivita vedce muze vest k iracionalni obranne
reakci napadeneho a stava se kontraproduktivni.
Prof. Chaudri (CEC, New
Delhi) hovoril o pokryti vedy v indicke TV. Pripomnel priklad USA, kde
v TV vystupuji opravdu prominentni vedci a s velkym zdarem -- jsou to ovsem
i charismaticke osobnosti. Pripomnel objevny vyznam knih Alfina Tofflera
Future Shock, The Third Wave a PowerShift, napsanych vzdy po 10 letech
a miricich presne k jadru problemu masove komunikace ve spolecnosti, ovladane
tremi vrcholy trojuhelniku Vědění -- Bohatstvi -- Nasili. Je znepokojujici,
ze 20 % obyvatelstva sveta vydava na spotrebu 85 % svetoveho hrubeho produktu,
kdezto pred 30 lety to bylo jen 70 %. To muze vest k dalsimu rozvoji nasili
nevidanych rozmeru. Na cele zebricku spotreby jsou Kanada, USA, Japonsko,
Velka Britanie a Nemecko, Pakistan je 134. a Indie 135. To souvisi s obecnym
vzdelanim obyvatel. V Indii 40 % skolaku konci ve 4. tride zakladni skoly,
8 % dokonci stredni skolu a 2 % univerzity. Nicmene od roku 1950 se gramotnost
indickeho obyvatelstva zvysila ze 14 % na 50 procent. To by bez televize
vubec neslo.
S. Arunachalam (Chennai)
uvedl jako priklad pokryti vedy v indickem tisku nedavnou anketu o nejvetsich
vedeckych objevech XX. stoleti. Vitezne odtud vyslo odhaleni genetickeho
kodu Watsonem a Crickem roku 1953. (Osobne si vsak myslim, ze na prvnim
miste by mela byt formulace kvantove mechaniky v letech 1925-1927.)
G. Kundapur (PTI, Bombaj)
podporil rozsireni elektronicke posty a internetu pro zvyseni obecne urovne
vzdelanosti v Indii, a to v jednotlivych narodnich jazycich. (To ovsem
netusi, ze i s jedinym jazykem -- cestinou -- jsou v internetu nekonecne
potize, jakmile vytahnete paty za starú Breclavú.)
R. Ramachandran (denik The
Hindu, Dilli) pripomnel nevyhody procesu globalizace pro Indii. Prumysl
nema zajem o aplikace vysledku domaci vedy, vse si kupuje radeji v cizine,
nechce zadne inovace a tim ztraci konkurenceschopnost. Nadnarodni koncerny
nemaji zajem na rozvoji vyzkumu a vyvoje ve svych indickych filialkach,
a tak klesa zajem mladeze o studium prirodnich ved. Vlada dava mene nez
1 % HDP na vedu, coz je pod doporucenimi Mezinarodniho menoveho fondu.
(Jako by referoval o Ceske republice, kde to procento je ovsem stale jen
0,45 % HDP po velke lonske kampani kolem rozpoctu na vedu!)
Z tehoz duvodu nemaji o
vedu zajem ani centralni deniky, kde se pokryti vedy snizilo z 3-4 % rozsahu
na 1,6-2,1 % rozsahu tistene plochy. Popularne vedecke indicke casopisy
s celostatnim dosahem postupne zanikaji, nebot reklamy je neuzivi a nekomercni
mecenasi nejsou. Chybi take dostatecne kvalitni vedecti novinari -- nikdo
je nechce platit. Deniky radeji prebiraji casto deformovane zpravy svetovych
agentur. Misto o vede se hovori o informatice a tim se jako mysli, ze je
pokryta veda. Pise se tedy o problemu tisicileti (Y2K) v pocitacich a mikrocipech,
o obchodovani po internetu nebo o vlivu prechodu na spolecnou měnu Euro,
ale veda sama neni pro novinare nijak zajimava.
Nikoho napr. nenapadlo ukazat
na obrovsky dopad rezervacnich systemu pro vlaky, autobusy i letadla, ac
tomu predchazel solidni vedecky vyzkum. Podobne nikoho nenapadlo zjistovat,
proc pro vedecke a technicke inovace jsou nejvhodnejsi male soukrome spolecnosti.
V Indii je mozne vetsinou prijimat 40 kanalu kabelove TV, ale ani jediny
neni venovan popularizaci vedy a techniky. Veda je zajimava jen tehdy,
pokud vede ke zvyseni zisku, a to je naprosto kratkozraka politika.
R. Kochhar (IIA, Bangalore)
poukazal na chyby, kterych se vedci pri vyuzivani sdelovacich prostredku
dopousteji. Tak napr. zvysuji svou prestiz pro novinare tvrzenim, ze byli
jmenovani v USA Osobností roku obskurnimi spolky, ktere se tim zivi stejne
dobre jako obskurni New York Academy of Sciences, ktera prodava plakety
o clenstvi skoro kazdemu, kdosi ji zaplati. Jelikoz USA nema dostatecne
silneho politickeho protivnika na Zemi, hledaji se nebezpeci na nebi: mimozemstane,
katastrofy s padem planetky; proste neustale se prehani ci slibuje vyreseni
rizene termonuklearni reakce do 10 let (nerika se od kdy). Pripadne se
tvrdi, ze na Marsu byl/je (asi) zivot, a proto bychom tam meli poslat astronauty.
Vedci prezentuji sve nazory
jako vseobecne prijate a neuvadeji, ze jejich kolegove jsou nekdy docela
skepticti. Porusuje se zasada recenzniho rizeni, tj. i pred novinari je
treba rici, kdo z kolegu muze mou praci posoudit ci kritizovat. Uz vyber
techto kolegu rika neco podstatneho o kvalite meho prispevku. I vedci maji
sve predsudky, napr.:
1. Indicti vedci soudi,
ze Indii muze zachranit jen zazrak.
2. Vsichni si mysli, ze
k zazrakum opravdu dochazi.
Chcete-li zkratka uspet v komunikaci
s verejnosti, prvni zlate pravidlo pravi, ze nesmite podporovat ci propagovat
spatnou vedu.
V. Siddhartha (DRDO, Dilli)
hovoril o problemu zverejnovani vedeckych udaju v zalezitostech, dotykajicich
se narodni bezpecnosti. Sem se obvykle radi informace o modernich zbranovych
systemech, ale problem je daleko slozitejsi, nebot existuje zajiste napriklad
strategicka elektronika (pro rizene strely a obranu proti nim). Pro bezpecnost
zeme je dulezita i vcasna a dukladna identifikace sektarskych a teroristickych
organizaci uvnitr zeme, ale strategicky citlive informace mohou zahrnovati
nalezy prirodnich zdroju na dne mori a oceanu, udaje o tezitelnych surovinach
a zasobach ropy, zemniho plynu, o novych zdrojich energie, pitne vody,
potravin, o vzdelani obyvatelstva, potencialni zamestanosti a mnohe jine,
ktere maji velky vliv na strageticka a geopoliticka rozhodnuti jednotlivych
vlad.
Najit rovnovahu mezi potrebou
otevrene spolecnosti a nutnym utajovanim neni vubec jednoduche, zvlaste
v epose modernich informacnich technologii. Nejmene ctyri staty sveta maji
dnes zvlastni system spionaznich druzic. Jenom USA vyrabely v dobach vrcholne
studene valky ve svych vojenskych zarizenich 3 jaderne hlavice denne, tj.
15 za tyden, pres 750 kusu rocne...
R. Rayner (Pretorie, Jizni
Afrika) popisoval tezky problem vyucovani prirodnich ved a matematiky mezi
barevnym obyvatelstvem Jihoafricke republiky. V dobe apartheidu byly tyto
discipliny cernochum zamerne nepristupne, a nyni hlavne chybi skoly alespon
trochu slusne vybavene (24 % zakladnich skol nema zdroj pitne vody ve vzdalenosti,
kam si jde odskocit), pomer poctu zaku na ucitele prevysuje 40 a kazdorocne
skolstvi opousti 15 % ucitelu matematiky a prirodnich ved, nebot jsou spatne
placeni a pracuji v hroznych podminkach (vrazdy ucitelu nezletilymi zaky
nejsou nijak neobvykle) a jen polovina z tohoto poctu je nahrazovana novymi,
casto temer nekvalifikovanymi lidmi.
Pokud jsou barevni vubec
vzdelavani v prirodnich vedach, dopada jejich prijeti na vyssi skoly navzdory
"pozitivni diskriminaci" -- tj. zvyhodneni -- katastrofalne.
Z dalsich prispevku jen
par bonmotu na zaver:
Vasim cilem budiz posluchac,
ctenar ci divak - nikoliv vasi kolegove.
Pri styku se sdelovacimi
prostredky dodrzujte tyto zasady: Uplnost pohledu, Presnost, Souvstaznost,
Aktualnost, Uzitecnost informace, Medialni pritazlivost.
Kdyz se Statni laborator
Lawrence Livermora v USA rozhodla zridit oddeleni pro styk s verejnosti
(public relation), vybirala uchazece nikoliv podle odborne kvalifikace
v prirodnich vedach, nybrz naproste laiky. Vedeni laboratore predpoklada,
ze jenom takto nezatizeni lide dokazi primerene komunikovat s sirokou verejnosti.
Nebudu vam promitat zadne
pruhledne folie, ale presto se pokusim ucinit sve zduvodeni absolutne pruhlednym.
Vedci jsou pro novinare
presne tim, cim jsou pokusne krysy pro vedce.
Vedecky novinar je zahranicnim
dopisovatelem na uzemi vedy; nikoliv tlumocnikem pro potrebu vedcu samotnych.
|