Kdyz loni dosahli nasi hokejiste historickeho uspechu v Naganu, oslavoval jejich navrat do vlasti vskutku cely narod a v Praze na Staromestskem namesti nebylo cely den k hnuti.

Kdyz v patek 12. brezna 1999 zacalo pred budovou VS~E v Praze 3 na nam. W. Churchilla setkani obcanu Prahy, tisnilo se pod schodistem budovy stezi 300 lidi, zatimco na stupinku defilovali politici, nasi i zahranicni dustojnici a dalsi verejni cinitele. Mezi ucastniky setkani byli skauti v junackych krojich, legionari a vetsinou starsi lide. Nicmene na prostranstvi pred budovou postavali i studenti, temer vyhradne z VS~E, a i nekolik protestujicich s dobre citelnymi plakaty, odmitajicich nas vstup do NATO.

Setkani probihalo vcelku dustojne; recnici v cele s predsedkyni Senatu pani Libusi Benesovou pronaseli nedlouhe, nepateticke a vecne projevy a po symbolickem predani ceske vlajky vojenskemu vlajkonosi, ktery se tak pripojil k vlajkonosum s vlajkami ostatnich clenskych statu NATO, zaznela za necelou hodinu po zacatku slavnosti na zaver ceska hymna.

Celou tu dobu mne provazely vskutku smisene pocity. Na jedne strane vedomi, ze jsem se dozil neceho, v co jsem jeste pred par lety nedoufal ani v nejromantictejsich snech a na druhe strane mne prece jen zarazel opravdu skandalni nezajem prazske verejnosti o tuto jedinou verejnou akci, ktera se dnes v Praze v teto souvislosti odehravala.

Kdyz pred zaverem slavnosti vyzval prezident Ceske krestanske akademie prof. Tomas Halik pritomne, aby chvili ticha uctili pamatku tech, kdo za svobodu a nezavislost nasi vlasti prinesli nejvyssi obeti i vsech tech, kdo se proste tohoto historickeho dne v nasich dejinach nedozili, predtim neprilis pozorne shromazdeni prece jen malinko ztichlo. Sál jsem v hloucku vysokoskolskych studentu a v nastalem tichu jsem nemohl nevnimat jejich prubeznou konverzaci. Slo o to, ze byli na hokejovem zapase ve Sportovni hale, za listky dali 90 Kc, a pritom skoro nic nevideli, jelikoz vsechny goly jako na potvoru padaly na opacnem konci hriste. Pointu jsem uz neslysel, minuta ticha mezitim skoncila.

Jiri Grygar