Po velmi dlouhém astrofotografickém půstu, který trval přes dva a půl měsíce jsem se dočkal jasného dne bez mráčků. Po shlédnutí satelitních snímků to k večeru vypadalo na jasnou noc. Proto jsem neváhal a doma na zahradě jsem vybalit tu nejlepší sestavu co mám :) Trochu mě ze západu děsila vysoká oblačnost, která se po celou hodinu držela pořád na stejném místě. Proto jsem polemizoval co vlastně budu fotografovat. Bude se oblačnost posouvat dál, nebo zůstane celou noc na svém místě. Měl jsem vybrané čtyři objekty, z toho tři které patří do Messierova katalogu a ještě je nemám vyfotografované a to M40, M41, M50. První z nich je dvojhvězda a zbytek otevřené hvězdokupy na jejichž pořízení mi stačí pár minutových expozic. Anebo se vrhnout na snímek, se kterým jsem měl před zimou velké plány a díky špatnému počasí to nevyšlo. Z horního snímku je vidět, že jsem se vrhnul na čtvrtý objekt a to fotografování v pásmu H-alfa, kde je třeba velmi dlouhých expozic. Bohužel opět můj plán vyšel tak napůl. Měl jsem v úmyslu pořídit daleko více snímků této mlhoviny, ale můj počin překazila právě oblačnost, ale ne ta ze západu, ale nová ze severu. Stačil jsem vyfotit sedm expozic, ale díky satelitním snímkům jsem věděl, že za hodinu se opět vyjasní. To se také stalo, ale bohužel jen na 3/4 hodiny, při kterých jsem stačil jen další tři expozice. Poté už se definitivně zatáhlo a já si po dlouhé době vyzkoušel sestavu, když nepočítám středeční fotografování komety Lulin. Fotografování v pásmu H-alfa je pro mě nový druh fotografování, který u mě vyvolává něco úplně jiného, než je focení mlhovin v RGB. Černobílí snímek na mě dýchá něčím starodávným, tajemným a proto má u mě takové kouzlo. A proto jsem rád, že takovéto kouzla dovedu :)
Technické informace a údaje o snímku:
|